Pomáhali hasit požár v Českém Švýcarsku, letěli pro Čechy uvízlé na Blízkém východě. Příslušníky kbelské základny ocenil generálporučík Václav Vlček

Autor: Tiskové oddělení MO

Vojáci 24. základny dopravního letectva, kteří měli nejvýraznější podíl na pomoci při nedávném hašení rozsáhlého požáru v Českém Švýcarsku a při březnových repatriačních letech ze zemí Perského zálivu, dnes byli oceněni. Během slavnostního nástupu jim za výjimečnou práci poděkoval velitel Velitelství pro operace AČR generálporučík Václav Vlček.

„Děkuji vám všem za perfektní práci ve prospěch České republiky a jejích občanů. Ať už jste pomáhali našim kolegům hasičům a policistům v Českém Švýcarsku, nebo jste repatriovali Čechy z oblastí Blízkého východu, kteří zde uvízli kvůli útokům na Írán, váš výkon byl precizní a bezchybný. Právě takový přístup krizové situace tohoto druhu vyžadují a oceněni jste byli také proto, že vysoko nastavenou laťku nejen udržujete, ale i překračujete,“ poděkoval desítce nastoupených příslušníků 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely generálporučík Václav Vlček. K ocenění se zároveň připojili i náčelník štábu Velitelství vzdušných sil plukovník gšt. Martin Novák a vrchní praporčík Vzdušných sil AČR štábní praporčík Daniel Dvořák.

Během květnového hašení požáru v Českém Švýcarsku provedly osádky kbelských vrtulníků téměř 600 shozů s více než tisíci tunami vody, v akci byly téměř 60 hodin. Nasazeny byly dva typy strojů: Mi-17 s bambi vakem o kapacitě 3 000 litrů vody a vrtulníky W-3A Sokol v transportní i záchranné verzi, které unesou až 1 600 litrů. Armáda nasadila největší počet strojů 3. května, tři posádky tehdy provedly celkem 289 shozů, vypustily 478 tun vody a v akci byly přes 23 hodin. Vojáci ze Kbel pomáhali v Hřensku už v roce 2022, tehdy během 19 dní nalétali skoro 226 letových hodin, provedli 2 422 shozů a plameny zalili téměř čtyřmi tisíci tunami vody.

Repatriačních letů provedla 24. základna zhruba dvě desítky za posledních 10 let. Naposledy v březnu, ze zemí Perského zálivu. V lednu se pak armádní letoun vydal do Venezuely, odkud přivezl Jana Darmovzala a další propuštěné evropské občany.

O vyslání tzv. repatriačního letu pro občana ČR, který není vojákem, vždy rozhoduje vláda. Důvody mohou být různé, nejde pouze o záchranu z válečných oblastí, ale i například z míst postižených pandemií nebo živelními pohromami. Samozřejmostí je transport raněného, nemocného nebo zemřelého do vlasti. Kvůli kapacitě, doletu a rychlosti sahá kbelský útvar nejčastěji po letounech Airbus A-319, využívá ale také stroje CASA C-295 – zejména při repatriacích vojáků ze zahraničních operací.

Při neplánovaných letech mají vojáci vždy jen minimum času na přípravu. Během několika hodin musejí letoun nejen nachystat, zajistit navíc musí diplomatická povolení přelétaných států a samozřejmě cílové destinace. „Letoun musí být připraven v řádu několika hodin od obdržení úkolu. Rozhodující jsou ale diplomatická povolení k přeletu a přistání, každý stát má své podmínky a stanovený čas od podání žádosti pro jejich udělení. Pokud se jedná o zdravotnický či humanitární let, lze předpokládat kratší dobu, nicméně stále musíme počítat s časovou prodlevou,“ vysvětlil velitel 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely brigádní generál Jaroslav Falta. Pokud se letí do států EU, může armáda použít stálá diplomatická povolení, u těch ostatních ale musí počítat s několika dny čekání. „U repatriačních letů jde o čas, vše se provádí pod tlakem. Navíc často nevíme, co nás čeká v místě příletu,“ dále podotkl velitel základny.