Bold Quest 2026: Osm tisíc kilometrů bez satelitu. Čeští vojáci prověřili dálkové rádiové spojení

Autor: podplukovnice Jana Gallová

Spojit dva kontinenty bez satelitů a pozemních retranslačních systémů? Pro české vojenské specialisty to byla jedna z výzev mezinárodního cvičení Bold Quest 2026. V rámci modulu HF Radio ověřovali schopnost přenášet hlasové i datové zprávy na vzdálenost až 8 000 kilometrů a spolupracovat s komunikačními systémy aliančních partnerů.

Když satelity nestačí

Spolehlivé spojení je jedním ze základních předpokladů úspěšného velení a řízení vojenských operací. V krizových situacích, kdy může dojít k narušení nebo omezení běžně využívané komunikační infrastruktury, nabývá na významu schopnost zachovat spojení nezávisle na satelitních a pozemních sítích.

Krátkovlnné rádiové spojení (HF – High Frequency) proto představuje jeden z klíčových prostředků záložní a alternativní komunikace pro zabezpečení kontinuity velení a řízení. Využívá šíření rádiových vln prostřednictvím ionosféry, díky němuž umožňuje komunikaci na tisíce kilometrů bez závislosti na satelitní infrastruktuře či pozemních retranslačních systémech.

Právě tuto schopnost čeští vojáci prověřovali během Bold Quest 2026. Jejich cílem nebylo pouze navázat spojení na velkou vzdálenost, ale především ověřit interoperabilitu komunikačních prostředků a řešení využívaných AČR se systémy aliančních partnerů, včetně schopnosti využívat společné komunikační standardy a postupy NATO.

Osm tisíc kilometrů jako jedinečná příležitost

Čeští specialisté během cvičení navazovali a udržovali rádiové spojení s pracovišti rozmístěnými ve Spojených státech i dalších zemích. Testovali hlasové a datové přenosy, kompatibilitu různých typů radiostanic i používání standardizovaných komunikačních postupů. Výzvou nebyla pouze samotná vzdálenost. Kvalitu krátkovlnného spojení ovlivňují podmínky šíření rádiových vln v ionosféře, denní doba i zvolená frekvence. Specialisté proto průběžně vyhodnocovali podmínky šíření signálu, upravovali nastavení techniky a případné problémy řešili přímo se zahraničními partnery. Možnost prověřit komunikaci na vzdálenost až 8 000 kilometrů představovala mimořádnou příležitost, kterou lze v běžných národních podmínkách jen obtížně vytvořit. 

„Bold Quest nám poskytl jedinečnou možnost ověřit naše komunikační prostředky na vzdálenosti, které při běžném výcviku prakticky nemáme příležitost testovat. Nešlo přitom jen o navázání rádiového spojení mezi Evropou a Amerikou. Potřebovali jsme zjistit, jak naše systémy spolupracují s technikou ostatních států, jak se chovají při různých podmínkách šíření signálu a zda dokážeme spolehlivě předávat hlasové i datové zprávy podle společných aliančních postupů. Právě tyto zkušenosti jsou pro nás zásadní. Pomohou nám zdokonalovat národní komunikační schopnosti a připravovat se na situace, kdy nebude možné spoléhat pouze na satelitní spojení,“ uvedl kapitán Jakub Jiránek z 22. základny vrtulníkového letectva.

Za úspěšným spojením stály měsíce příprav

Samotnému testování předcházela několikaměsíční příprava. Český tým musel připravit radiostanice, anténní systémy, komunikační plány i frekvenční koordinaci se zahraničními partnery. Po příjezdu do Michiganu specialisté vybudovali komunikační pracoviště, instalovali techniku a zahájili ověřovací spojení. Každý test přinesl příležitost porovnat národní postupy, odhalit případné technické limity a získat zkušenosti s provozem v rozsáhlém mnohonárodním prostředí.

Odolné spojení jako výhoda v krizových situacích

Zkušenosti z Bold Quest si čeští specialisté přivezli zpět do České republiky. Získané poznatky mohou využít při dalším rozvoji dálkových komunikačních schopností AČR, zdokonalování pracovních postupů i přípravě na společné operace se spojenci.

Význam HF spojení se naplno projevuje zejména při krizových situacích a v podmínkách narušené komunikační infrastruktury. Schopnost udržet dálkové spojení i při omezení satelitních nebo pozemních komunikačních sítí představuje důležitý předpoklad pro zachování kontinuity velení a řízení, koordinaci vojenských činností a zajištění operační odolnosti.

Ověřování těchto schopností v mnohonárodním prostředí proto nebylo pouze technickým testem. Představovalo také součást přípravy AČR na působení v krizových podmínkách, posilování odolnosti vojenských komunikačních systémů a schopnosti spolupracovat se spojenci i při narušení standardních komunikačních prostředků. Protože na moderním bojišti nestačí mít informace. Rozhodující je dokázat je předat – i na druhý konec světa, i bez satelitu.