Ze cvičení BOLD QUEST 2026
Obrázek x z y
14.9.2026
Ve dnech 24. srpna až 11. září 2026 se příslušníci Armády České republiky zapojili do mezinárodního experimentálního cvičení BOLD QUEST 2026 v Alpena Combat Readiness Training Center v americkém Michiganu. Společně se spojeneckými a partnerskými státy zde ověřovali schopnost národních technologií, systémů a operačních postupů fungovat ve společném mnohonárodním prostředí.
BOLD QUEST propojuje schopnosti napříč pozemní, vzdušnou, námořní, kybernetickou a vesmírnou doménou. Jedním z hlavních cílů je zrychlit cestu od získání informace přes její vyhodnocení až k rozhodnutí a následnému účinku. V praxi jde mimo jiné o zkracování procesu označovaného jako sensor-to-shooter, tedy propojení senzorů, zpravodajských informací, systémů velení a řízení a prostředků schopných působit na identifikovaný cíl.
„Na začátku celého procesu stojí schopnost získat správná data a rychle z nich vytvořit informaci využitelnou pro rozhodování. Během BOLD QUEST jsme proto neověřovali jednotlivé schopnosti izolovaně, ale jejich propojení v rámci celého rozhodovacího procesu – od zpravodajského cyklu přes podporu rozhodování velitele až po využití získaných informací jako jednoho ze zdrojů pro společnou palebnou podporu. Součástí bylo také využívání dat z dalších operačních domén, včetně satelitních snímků z vesmírné domény. Smyslem je zkrátit dobu mezi získáním informace, jejím vyhodnocením a rozhodnutím velitele, případně následným působením na cíl,“ vysvětluje plukovník Tomáš Kosík ze Sekce plánování schopností Ministerstva obrany, který řídil českou účast na cvičení BOLD QUEST 2026.
Právě v tomto řetězci hraje zásadní roli zpravodajství, sledování a průzkum – ISR. Jeho smyslem není získat co největší množství dat, ale včas rozpoznat ta podstatná, ověřit je, propojit s dalšími zdroji a předat veliteli ucelenou informaci pro rozhodování. Na tuto oblast se během BOLD QUEST zaměřili čtyři specialisté zpravodajského zabezpečení 53. pluku průzkumu a elektronického boje. V mnohonárodním prostředí ověřovali především schopnosti nově zaváděného českého softwaru NEURON, jeho propojení s koaličními systémy a možnosti sdílení zpravodajských informací se spojenci.
Od senzoru k rozhodnutí
V praxi může informační řetězec začít například zachycením rádiové komunikace protivníka. Prostředky elektronického boje pomohou určit oblast jeho působení, zatímco průzkumná skupina nebo bezpilotní prostředek mohou následně potvrdit polohu, počet osob či používanou techniku. Každý zdroj poskytuje pouze část obrazu. Úkolem zpravodajských specialistů je jednotlivé poznatky propojit, ověřit a vyhodnotit tak, aby velitel místo několika dílčích hlášení získal ucelený obraz situace a mohl podle něj rozhodnout o dalším postupu.
NEURON v koaličním prostředí Právě takovou práci podporuje český software NEURON. Umožňuje soustředit informace z různých zdrojů, vzájemně je porovnávat a vytvářet z nich situační obraz využitelný pro plánování a rozhodování. Český tým tvořili dva operátoři systému a dva informační analytici. Během BOLD QUEST pracovali s dostupnými daty, vytvářeli zpravodajské produkty a ověřovali jejich výměnu s dalšími systémy v koaličním prostředí.
Cílem přitom nebylo pouze potvrdit, že NEURON funguje. Stejně důležité bylo odhalit jeho limity, ověřit kompatibilitu s aliančními systémy a získat podněty pro další technický i procesní rozvoj. Právě možnost testovat národní systém společně s technologiemi a uživateli dalších států představuje zkušenost, kterou lze v domácích podmínkách získat jen obtížně.
Zkušenosti zpět k 53. pluku
Pro specialisty 53. pluku proto BOLD QUEST znamenal nejen test nové technologie, ale především praktickou zkušenost s vedením zpravodajských procesů v mnohonárodním prostředí a možnost porovnat české postupy s aliančními partnery. Získané poznatky budou využity při dalším rozvoji systému NEURON, pracovních postupů i přípravě dalších specialistů. Know-how získané v Michiganu se tak vrací zpět k 53. pluku průzkumu a elektronického boje a přispívá k dalšímu rozvoji zpravodajských schopností AČR.
V současných operacích totiž často nerozhoduje množství dostupných dat, ale schopnost včas rozpoznat ta podstatná, správně je vyhodnotit a dostat je k veliteli v okamžiku, kdy je potřebuje pro své rozhodnutí.