Vývoj počtů vojáků v armádě od konce druhé světové války

Autor: Vítězslav Bureš (s využitím ČTK)

Přinášíme vývoj počtu vojáků v československé a později české armádě od roku 1945.

ČESKOSLOVENSKÁ ARMÁDA

Počty vojáků někdejší československé armády se od druhé světové války pohybovaly v rozmezí od 150 000 do téměř 300 000. Z toho přibližně čtvrtinu tvořili vojáci z povolání.

Obnovu armády po 2. světové válce komplikoval nedostatek lidí, ale i materiálních zdrojů. Zatímco předválečná armáda měla 230 000 vojáků, k lednu 1946 jich bylo 187 000. Po reorganizaci armády v roce 1947 se plánované i skutečné počty dále snížily. V říjnu 1947 v armádě sloužilo 150 000 vojáků.

Po únoru 1948 muselo armádu opustit 53 procent důstojníků a na rozhodující funkce nastoupili vojáci oddaní novému režimu.

V první polovině 50. let vzhledem ke stupňujícímu se mezinárodnímu napětí podstatně vzrostly plánované počty armády. Dosáhly 297 500 osob, což byl nejvyšší tabulkový počet za dobu celé existence československé armády v letech 1918 až 1992. Ve druhé polovině 50. let se s dočasným zklidněním mezinárodní situace opět počty vojáků snížily.

Vstupem Československa do Varšavské smlouvy v roce 1955 byla smluvně zakotvena úzká vojenská spolupráce s armádou SSSR. Armádu tvořilo v roce 1958, kdy byla reorganizována podle sovětského vzoru, 180.000 vojáků.

V polovině 60. let byla převedena pohraniční a vnitřní stráž od ministerstva vnitra k ministerstvu obrany. Vytvořily se jednotné ozbrojené síly; tabulkový počet vojáků v roce 1966 přesáhl 220 000. Po roce 1968, kdy Sovětský svaz na území Československa na více než dvacet let rozmístil skupinu svých vojsk v síle 70 000 osob, byla v roce 1969 provedena rozsáhlá reorganizace československé armády a počet jejích vojáků byl snížen na 214 000.

Začátkem 70. let muselo armádu z politických důvodů opustit více než šest tisíc lidí. Zároveň byla od ministerstva obrany vrácena pohraniční stráž ministerstvu vnitra. Naopak do struktur armády byla od ministerstva vnitra převedena civilní obrana.

Osmdesátá léta byla poznamenána narůstajícím napětím mezi SSSR a USA, potažmo mezi Varšavskou smlouvou a NATO. Po dosažení dohod o likvidaci některých druhů zbraní byly snižovány i počty vojáků. Československo se zavázalo snížit počet vojáků v bojových jednotkách a zvýšit jejich počet u stavebního a železničního vojska. Československá armáda měla k lednu 1989 téměř 200 000 příslušníků.

Po roce 1989 byla zkrácena vojenská základní služba z 24 na 18 měsíců a byl přijat zákon o civilní službě. V důsledku těchto změn a masového odchodu vojáků z povolání ze služebního poměru klesl skutečný počet vojáků k říjnu 1990 na 150 000, i když tabulkové počty předpokládaly téměř 190 000 funkčních míst. 

ARMÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

Armáda ČR v době svého vzniku v roce 1993 čítala více než sto tisíc vojáků. V následujících letech prošla složitým procesem redukce početních stavů a vytváření nových organizačních struktur. V roce přijetí České republiky do NATO armádu tvořilo 23 000 vojáků z povolání a 33 000 v základní službě.

Početní stavy se dále snižovaly v souvislosti s rozsáhlou armádní reformou. Poměr vojáků z povolání a vojáků v základní službě se v posledních letech postupně vyrovnával a loni poprvé bylo v armádě více vojáků z povolání (21 000) než v základní službě (17 000).

Po zrušení základní vojenské služby a po dokončení reformy by mělo českou armádu tvořit zhruba 26 000 profesionálních vojáků a 9 000 civilních zaměstnanců.

Počet vojáků, kteří nastoupili k výkonu základní služby od roku 1993, klesal.

Zde je vývoj jejich počtů za posledních 11 let: