19.7.2004
Budoucí piloti se setkali s legendou akrobatického létání
Výjimečnou událostí pro studenty pilotní specializace Vojenské akademie v Brně se stala beseda s bývalým leteckým akrobatem Petrem Jirmusem.
Setkání s touto osobností českého sportu zahájilo zajímavé celodenní zaměstnání studentů 2. ročníku učební skupiny pilot vojenského letadla na vojenském letišti Praha-Kbely.
Přepravu dvou desítek studentů do Prahy zabezpečila přerovská letecká základna vrtulníkem Mi-17, což bylo pro budoucí piloty vítanou příležitostí letu s tímto typem armádní helikoptéry. Příjemným zjištěním pro všechny brněnské pasažéry bylo, že druhým pilotem vrtulníku je žena, a to podporučice Jitka Sehnoutková. Jak jsme se mohli sami přesvědčit, svoji roli pilota-navigátora zvládala bravurně.
„Jsem rád, že se mohu s vámi setkat a popovídat si,“ řekl na úvod besedy se studenty VA šéfpilot letecké společnosti Travel Servis Ing. Petr Jirmus. Dvojnásobný mistr světa a dvojnásobný mistr Evropy v letecké akrobacii nejprve zavzpomínal na své pilotní začátky a období své závodní kariéry. „V patnácti jsem začal na bezmotorovém letadle Blaník, o dva roky později na výjimku ministerstva dopravy na motorovém letadle Zlín 226.“
Ve dvaceti letech při studiu na vysoké škole se Petr Jirmus rozhodl pro akrobacii, sport nádherný, ale zároveň riskantní a nebezpečný. Jako nadějný sportovec začal působit ve Středisku vrcholového sportu v Moravské Třebové. První jeho velký mezinárodní úspěch přišel v roce 1983 v italské Raveně, kde získal titul mistra Evropy. „Mé vítězství tam viděla i moje žena, která přijela stopem s kamionem Budvaru,“ poznamenal Petr Jirmus. Manželka s ním prožila i další velký triumf – titul mistra světa v roce 1984. „Létalo se v Békescábě v Maďarsku. Pamatuji si přesně, že jsem měl tehdy z toho letu vynikající pocit, a dnes, s odstupem času mohu říci, že to byl asi vůbec můj nejlepší výkon v životě. To byl jediný let mé závodní kariéry, kdy jsem byl přesvědčen, že byl naprosto dokonalý.“
Titul mistra Evropy obhájil v roce 1985 v Českých Budějovicích, o rok později se snažil o totéž na mistrovství světa v Anglii. Na letadle Zlín Z-50 LS se mu to podařilo. Na domácí scéně se stal čtyřikrát mistrem republiky. Po skončení závodní kariéry leteckého akrobata pracoval Ing. Petr Jirmus v Omnipolu, v oddělení vývozu letadel. Své první profesionální civilní letecké angažmá nastoupil ve Škodě Plzeň. Dnes létá jako kapitán u společnosti Travel Servis, kde je zároveň instruktorem pro méně zkušené piloty.
Petr Jirmus v hale kbelského letiště odpovídal na nesčetné množství dotazů, které vznášeli studenti VA. Elévové letecké profese se živě zajímali o nejrůznější věci ze sportovního létání a mezinárodních soutěží, také zda zažil ve vzduchu svůj krizový životní moment, jaký typ letounu si nejvíce oblíbil, zda si někdy rekreačně zalétá apod. Bývalý letecký akrobat ochotně a často vtipně odpovídal na všechny otázky včetně výpovědi o své letecké kolizi na mistrovství Evropy v roce 1981 v Rakousku, kde se mu přetrhlo lanko řízení směrového kormidla a při přistávání se s letadlem převrátil na záda. Studenti se také dotazovali na jeho současnou práci pilota Boeingu 737, na kterém má nalétáno přes 4500 hodin.
Po Petru Jirmusovi se slova ujal zástupce velitele letecké základny ve Kbelých major Ing. Jiří Vávra, který studenty podrobně seznámil s posláním a úkoly dopravního letectva a s leteckou technikou používanou u 24. dopravního křídla. Studenti využili jeho přítomnosti i k zodpovězení dotazů, týkajících se profesního a kariérního růstu armádních pilotů. Odpolední část programu pobytu studentů VA na kbelském letišti byla věnována prohlídce Leteckého muzea VHÚ Praha s odborným výkladem. Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě. V současnosti má ve sbírkách 275 letadel, z nichž 85 je vystaveno ve čtyřech krytých halách, 25 v nekrytých expozičních prostorech, 155 je uloženo v depozitářích a 10 letuschopných je provozováno. Řada letounů patří ke světovým unikátům. Studenti tak mohli obdivovat např. první stíhací letouny Aero A-18, SPAD nebo Avia B-534, z období II. světové války bitevní letoun Iljušin Il-2, stíhací letouny Lavočkin La-7 nebo Spitfire, pozdější proudové letouny řady MiG, Suchoj apod.