NATO: Svoboda i odpovědnost
Vernisáží výstavy pokračovala odpolední část mezinárodní konference ve Valdštejnském paláci ve čtvrtek 12. března, v den desátého výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance.
Výstavu s názvem NATO: Svoboda i odpovědnost, zahájil v prostorách Valdštejnské zahrady předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka.
Výstava, kterou připravil Vojenský historický ústav ve spolupráci s Národním muzeem v Praze, mapuje cestu vývoje NATO. Součástí expozice historických materiálů je i zakládající listina NATO.
Armádní generál Jiří Šedivý v projevu zavzpomínal na nelehké začátky přistupovacích aktivit českých vojáků, kteří svou prací v zahraničních misích na Balkáně dokazovali právo patřit do rodiny demokratických států sdružených v Severoatlantické alianci.
Zajímavá výstava, jejíž vernisáže se zúčastnila celá řada účastníků mezinárodní konference, bude přístupná veřejnosti od 1. dubna 2009.
Prvním odpoledním vystoupením na mezinárodní konferenci byl příspěvek bývalého prezidenta Václava Havla, která zavzpomínal na cestu, po které se vydala Česká republika k branám NATO.
Připomněl myšlenku, která se objevila v době rozpadu Varšavské smlouvy a mnoho lidí se domnívalo, že zánik NATO je na spadnutí. „Ta myšlenka se ukázala jako nepřípadná, nevhodná už koncem 80. let, protože všichni pochopili, že nemá cenu za drahé peníze budovat něco na zelené louce, když tu existuje fungující struktura, která je založena na těch hodnotách, k nimž se hlásíme,“ řekl Václav Havel.
První čtvrteční odpolední blok, který moderoval Alexandr Vondra, oživili nejen zahraniční hosté - bývalá prezidentka Lotyšska Vaira Vike-Freiberga, zvláštní poradce vlády republiky Makedonie v otázkách přistoupení k NATO Salomon Passy či profesor Géza Jeszenszky z Budapešti, ale především bývalý český premiér Miloš Zeman. Ten se vrátil ke své vizi, aby do společenství NATO byl přizván stát Izrael a popřál mnoho odvahy k odvaze současným politikům.
K velmi očekávaným a klíčovým vystoupením na konferenci byl projev generálního tajemníka NATO Jaap de Hoop Scheffera. Ten nejen rekapituloval desetiletí od vstupu tří středoevropských států do Aliance, ale zároveň hodnotil roli, kterou v současné době toto společenství plní v boji proti společnému nepříteli, kterým je mezinárodní terorismus.
Nastínil také možné budoucí kroky spojené s rozšiřováním NATO. „Před NATO stojí tři hlavní výzvy. Tou první jsou mise a operace NATO. Země, které vstoupí do NATO nemohou být jenom pouhými konzumenty bezpečnosti, ale jejími poskytovateli. Česká republika je velice významným poskytovatelem tohoto úsilí a já osobně doufám, že Češi budou i nadále prokazovat toto odhodlání zejména v Afghánistánu, kde je ve hře mnoho. Musíme zajistit, aby bylo nasazeno dostatečné množství podpůrných kapacit jak před volbami v Afghánistánu, tak po nich. Daří se nám cvičit a vyzbrojovat afghánské ozbrojené síly, nicméně, je zde prostor pro civilní organizace, jak pomoci afghánské společnosti bojovat se zločinností a s korupcí a jak bojovat proti drogám,“ řekl generální tajemník NATO.
Druhou výzvou, která stojí před NATO, je podle Jaap de Hoop Scheffera spolupráce s Ruskem. Nastínil možnosti spolupráce NATO – Rusko, a to nejen v oblastech, kde je veden souhlasný dialog mezi oběma partnery.
Třetí velkou výzvou pro NATO je definice přístupu Aliance k novým rizikům a hrozbám. Upozornil, že se změnil charakter těchto hrozeb, které nabraly globální rozměry. Jmenoval konkrétní hrozby současnosti. Hovořil o nadcházejícím summitu NATO, který by měl být vhodným okamžikem ke spuštění nové alianční strategické koncepce.
Snímky ve vyšší kvalitě ke stažení:
