Prezentace československé branné moci a československých ozbrojených sil přehlídkami v letech 1945 - 1950

Autor: Miroslav Šindelář

Popis a fotogalerie.

1945 - 1950

Pro první období je možno konstatovat, že československá branná moc vycházela z modelu konání vojenských přehlídek a oslav, který byl v československé armádě používán v letech 1918 - 1939.

Vojenské ústřední orgány, všechny stupně velení, svazy, svazky a útvary při konání přehlídek vycházely ze dvou služebních předpisů: Vojenský služební řád (A-I-1), Cvičební řád pro pěchotu (P-I-1). Vojenský služební řád v deváté části Pocty, státní vlajky, plukovní prapory, praporce a standarty, obřady a slavnosti přesně vymezoval konání vojenských přehlídek a účast vojáků při různých vojenských a civilních obřadech nebo oslavách. Podle článku IX hlavy 2 vzdávala čs. branná moc poctu presidentu republiky na základě rozkazu ministra národní obrany formou přehlídky.

Šlo o případy, kdy president navštívil oblast, sbor, divizi atd. Rovněž v místě, v němž byla vojenská posádka, mohla být konána na počest presidenta republiky vojenská přehlídka. Obdobné pocty patřily také hlavám cizích států.

Vojenské přehlídky mohly být konány také při různých vojenských obřadech (část IX, hlava 5) např.: při odevzdání nového plukovního praporu, praporce, standarty vojenskému útvaru, připínání stuh na plukovní prapor, praporec, standartu a jejich vyznamenání a další.

Těchto vojenských obřadů se mnohdy účastnila veřejnost. Vojenské přehlídky mohly být pořádány rovněž při vojenských slavnostech (část IX, hlava 6).

Nejvýznamnější vojenskou slavností byla oslava 28. října.

V den prohlášení samostatnosti československého státu měly všechny posádky vykonat slavnostní přehlídku. Polní a protiletadlové dělostřelectvo obvykle vypálilo na počest státního svátku v sídle velitelství oblastí při budíčku 28 ran.

Dne 28. října 1918 byl také často spojen s přísahou nováčků a s představením plukovního praporu. Oslavu státního svátku doplňovaly doprovodné akce pořádané ve spolupráci s civilním sektorem.

Obdobně, kromě dělostřeleckých salv, slavila čs. branná moc také výročí bitvy u Zborova a do roku 1947 bitvy u Sokolova. Poněkud překvapivě nepočítal Vojenský služební řád mezi Vojenské slavnosti oslavu vítězství spojenců nad zeměmi Osy a osvobození Československa. A-I-1 povoloval účast na vojenských přehlídkách nejenom legionářům, ale nově také partyzánům a účastníkům "národního odboje".

Technické provedení přehlídek bylo prováděno podle Cvičebního řádu pro pěchotu (P-I-1) případně podle doplňujícího rozkazu ministra národní obrany nebo velitele na příslušném stupni velení.

V letech 1945 - 1950 se konalo několik vojenských přehlídek. K těm významným patřily přehlídky pořádané v roce 1945, kdy se do Československa vrátily zahraniční jednotky z východní a západní fronty. První se uskutečnila 17. května 1945, jejíž proud vedl z Václavského náměstí a končil u hrobu Neznámého vojína na Staroměstském náměstí. Na něm před vrchním velitelem čs. branné moci prezidentem Edvardem Benešem defilovali vojáci 1. čs. armádního sboru v SSSR.

Dne 30. května 1945 vykonala vojenskou přehlídku Čs. samostatná obrněná brigáda. Přehlídkový proud vyrazil z Vypichu a přes Letnou a Holešovice se dostal do ulice Na Příkopě, kde stála hlavní tribuna.

Dne 1. června 1945 se konala přehlídka 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR na letišti v Letňanech. Dne 13. srpna 1945 byli na letišti v Ruzyni přivítáni čs. letci z Velké Británie.

Vojenskou přehlídku vykonali 21. srpna 1945 opět na Václavském a Staroměstském náměstí. Na podzim téhož roku na státní svátek vzniku ČSR proběhla na Masarykově stadionu v Praze vojenská přehlídka, jíž se účastnily vybrané jednotky nově budované československé armády.

V následujícím roce se na stejném místě konala vojenská přehlídka uspořádaná u příležitosti konce 2. světové války a osvobození Československa za účasti prezidenta republiky a zahraničních hostů. Dá se říci, že posledně zmiňovaná přehlídka do určité míry založila tradici konání vojenských přehlídek na oslavu vítězství spojenců nad zeměmi Osy a osvobození Československa.

V únoru 1948 se moci ve státě chopila Komunistická strana Československa, která hodlala v Československu nastolit tzv. diktaturu proletariátu. Za tímto účelem se KSČ a její stranické orgány snažily dostat pod kontrolu všechny ozbrojené složky státu včetně československé armády a přebudovat je v plně oddaný mocenský nástroj KSČ.

Rozsáhlé celospolečenské změny a snaha KSČ dostat pod kontrolu všechny oblasti života ve společnosti se musely nutně promítnout i do vcelku okrajové oblasti života vojsk, jakou byly vojenské přehlídky.

Místo ani termíny vojenských přehlídek se nezměnily. Nadále se oslavovalo vítězství nad "fašismem", avšak již od května 1948 byl do vojenských přehlídek vnesen nový "třídně politický prvek".

Rovněž byla potlačena role západních spojenců při osvobozování Československa a napříště se oslavovalo osvobození ČSR pouze Rudou armádou. Vojáci se ve větší míře museli účastnit tzv. prvomájových veselic, které vyplňovaly období před květnovou přehlídkou.

Během nácviku na přehlídku a také v ubytovacích prostorech v Praze procházeli vojáci důkladným politicko výchovným školením, které měla na starosti Hlavní správa výchovy a osvěty MNO a později Hlavní politická správa.

Při samotných vojenských přehlídkách se v proudu jednotek začaly objevovat "pokroková" hesla např. Armáda vždy s lidem. Nově stáli na hlavní tribuně vedle vrchního velitele čs. branné moci a ministra národní obrany také vysocí straničtí funkcionáři a čestní hosté ze Sovětského svazu.

Poslední květnová přehlídka na Václavském náměstí proběhla v roce 1950. Při plánování a organizaci této přehlídky se rozproudila v nejvyšších armádní a stranických kruzích rozsáhlá diskuse o způsobu jejího provedení. Hledaly se nové prostory pro pořádání přehlídek, zkoumala se také možnost změnit průběh a charakter přehlídek. Uvažovalo se o kompletním převzetí sovětských směrnic, podle kterých by měla přehlídka probíhat.

V neposlední řadě byla také nastolena otázka, zda na přehlídce, v rámci utajení, ukazovat některé druhy a typy bojové techniky československé armády.

PRAMENY: Vojenský ústřední archiv - Vojenský historický archiv, fondy Ministerstva národní obrany 1951-1970: Sekretariát ministra Velitelství dělostřelectva, Hlavní politická správa, Organizační a mobilizační správa, Správa bojové přípravy, Hlavní intendanční správa, Hlavní stavební a ubytovací správa, Služební knihy a přepisy 1945-1989.

Vloženo: 17. září 2008