Účast ostatních resortů

 

Defilé jednotek v rámci Přehlídky 2008 se kromě vojáků Armády České republiky účastní také vojáci Hradní stráže, policisté Policie České republiky, hasiči Hasičského záchranného sboru, zaměstnanci Zdravotnické záchranné služby a strážníci Městské policie hlavního města Prahy.

 

 

HRADNÍ STRÁŽ

Hradní stráž je nedílnou součástí ozbrojených sil České republiky přímo podřízenou Vojenské kanceláři prezidenta republiky. Její příslušníci jsou vybíráni a doplňováni zejména z řad Armády České republiky, popřípadě povoláváni do služebního poměru z občanské veřejnosti na základě splnění specifických předpokladů pro službu u Hradní stráže.

V současné době je Hradní stráž samostatnou součástí ozbrojených sil České republiky, která důstojně navazuje na tradici československých legií.

Působnost Hradní stráže vychází z úkolů vymezených zákonem číslo 219/1999 Sb., § 28, který stanoví, že Hradní stráž  provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů. Organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta.

Zabezpečení vnější ostrahy a obrany objektů užívaných prezidentem republiky a jeho hosty spočívá především v praktickém výkonu strážní služby u stanovených objektů a v připravenosti Hradní stráže na jejich obranu – tzn. zajištění těchto objektů před vstupem nepovolaných osob a vyčlenění sil a prostředků k jejich obraně.

Organizování a zajišťování vojenských poct spočívá především v zabezpečení protokolárních a reprezentačních aktivit prezidenta republiky souvisejících s výkonem jeho ústavních pravomocí, s výkonem funkce vrchního velitele ozbrojených sil České republiky a se zabezpečením ostatních protokolárních a reprezentačních aktivit stanovených mu zákony. Dále se Hradní stráž podílí na zabezpečení oficiálních akcí pořádaných prezidentem republiky na Pražském hradě nebo v jeho dočasných sídlech, zabezpečuje čestné doprovody a pietní akty na celém území České republiky.

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

• Policie České republiky (na Přehlídce 2008 se představí 61 osoba) www.policie.cz

Policie České republiky byla zřízena zákonem České národní rady ze dne 21. června 1991. Je to ozbrojený bezpečnostní sbor, který plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti a další úkoly v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy. Policie je podřízena Ministerstvu vnitra. Tvoří ji Policejní prezídium České republiky v čele s policejním prezidentem, útvary s působností na celém území státu a útvary s územně vymezenou působností. V policii působí služba pořádkové a železniční policie, služba dopravní policie, služba správních činností, ochranná služba, služba cizinecké policie, služba rychlého nasazení a letecká služba.

Úkoly Policie České republiky plní 47.000 policistů a 11.000 občanských zaměstnanců.

 

Pomáhat a chránit

90. výročí vzniku samostatného československého státu je nepochybně vhodnou příležitostí k historickému ohlédnutí, k úvahám o demokratických tradicích, na které navazujeme a které rozvíjíme. Policie České republiky se ovšem v těchto dnech dívá hlavně kupředu. Stojí totiž na prahu tříletého období transformace, které završí její legislativní, organizační i materiálně technickou přeměnu v moderní bezpečnostní sbor 21. století. Už dnes plně usilujeme o poskytování kvalitních služeb veřejnosti v duchu hesla „pomáhat a chránit“. Chceme pomáhat všem slušným a poctivým lidem a chceme je chránit před těmi, kteří nerespektují zákony. Cílem probíhající reformy je zvýšit výkonný potenciál Policie České republiky, vytvořit z ní respektovaný sbor sebevědomých a dobře vybavených policistů, učinit z naší profese prestižní a atraktivní povolání. Jenom tak budeme schopni dostát požadavkům efektivní veřejné služby, kterou od nás společnost očekává.

plukovník Mgr. Oldřich Martinů

policejní prezident

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR

• Hasičský záchranný sbor České republiky (na Přehlídce 2008 se představí 72 osoby)

Kořeny profesionálních hasičů v českých zemích sahají až do poloviny předminulého století - první placený hasičský sbor na českém území vznikl již v roce 1853 v Praze. Až do druhé světové války hlavní tíha požární ochrany spočívala zejména na dobrovolných hasičích. Teprve po roce 1945 začal stát po celé republice systematicky budovat profesionální hasičský - tehdy požární - sbor působící na územním principu a spadající pod Ministerstvo vnitra.

Svou moderní tvář získal Hasičský záchranný sbor ČR (dále HZS ČR) na přelomu tisíciletí. Nová krizová legislativa přinesla přelomové změny v organizační struktuře, když sbor přešel z okresního na krajské uspořádání zastřešené generálním ředitelstvím, a došlo také k významným posunům v jeho postavení a působnosti. Jeho kompetence a působnost byly významně rozšířeny a přizpůsobeny  novým podmínkám: vedle požární ochrany se jednalo o nově nabyté úkoly v oblasti civilní ochrany a ochrany obyvatelstva převedené z působnosti Ministerstva obrany, vytvoření podmínek pro součinnost složek integrovaného záchranného systému, dále pak rozšířené kompetence v oblasti krizového řízení a civilního nouzového plánování.

Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti tvoří generální ředitelství HZS ČR, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, a dále pak 14 hasičských záchranných sborů krajů, které jsou organizačními složkami státu, účetními jednotkami a správními úřady. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR je také Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku. Generální ředitelství HZS ČR disponuje také vzdělávacími, technickými a účelovými zařízeními: jde o čtyři Odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), dále pak Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základnu logistiky Olomouc.

ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA

• Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy www.zzshmp.cz

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy – územní středisko záchranné služby je nestátním zdravotnickým zařízením zřizovaným hl. m. Prahou. S ohledem na objem odvedené práce, kapacitu záchranných prostředků a vozového parku i na počet zaměstnanců, patří k největším organizacím svého druhu v České republice.

8.prosince 2007 oslavila pražská záchranka 150.výročí svého založení. Délkou své existence patří k nejstarším záchranným službám na světě. Od samého začátku byla podstatou její práce záchrana zdraví a životů lidí v našem hlavním městě. Kromě zajištění nepřetržité přednemocniční neodkladné péče musí být zároveň připravena na řešení mimořádných událostí, hromadných neštěstí a katastrof.

Páteří záchranné služby jsou dvě rovnocenné složky. Jednou z nich je výjezdová složka – tedy posádky v sanitních vozidlech, druhou je zdravotnické operační středisko – tzv.dispečink.

Záchranáři disponují 68 velkými skříňovými sanitními vozy a 16 osobními vozy pro posádky s lékařem. Kromě „běžných“ sanitek disponujeme i unikátními vozy – speciálním návěsovým modulem GOLEM, určeným pro likvidaci následků hromadných neštěstí a mimořádných událostí, a také nejnovější „sanitou XXL“, která je určena pro přepravu pacientů vyšší váhové kategorie, přepravu pacientů na nemocničním lůžku s přístroji či pacientů na invalidním vozíku. V nepřetržitém provozu máme trvale celkem 25 – 35 výjezdových skupin rychlé zdravotnické pomoci (RZP) a 8 výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci (RLP), které jsou rozmístěny na 19 výjezdových stanovištích, rovnoměrně rozložených po celém území hlavního města tak, aby byla zajištěna jejich vzájemná zastupitelnost a dostupnost  k případu do 15 minut. Na území hlavního města je využíván tzv. setkávací systém („rendez-vous“), který je založen na spolupráci skupin RZP a RLP. Posádkami RZP je realizováno 80% výjezdů. V případě ohrožení života pacienta je na místo zásahu vyslána i posádka RLP. Tento systém zkracuje dojezdový čas k pacientovi na nejnižší možnou míru (osobní vůz s lékařem je v hustém pražském provozu rychlejší než „skříňová“ sanita) a dovoluje lépe rozvrhnout práci lékaře. Ve většině případů není nutný doprovod pacienta při transportu, lékař je uvolněn pro další případ. Jedině díky tomuto systému funguje záchranná služba v Praze se zhruba polovičním počtem posádek proti celostátnímu průměru vztaženému na počet obyvatel. Pražská záchranka – jako první v republice – zahájila provoz tímto systémem v roce 1987.

 Doplňkovou službou pozemní složky je posádka letecké zdravotnické záchranné služby (LZZS), která je na letišti v Praze-Ruzyni v nepřetržitém provozu připravena k zásahu nejen v Praze, ale i ve Středočeském kraji a v noci na celém území Čech. Toto stanoviště zahájilo provoz v roce 1987 - jako první stanoviště letecké záchranné služby v tehdejším Československu. Ročně pomáhá záchranářský vrtulník cca u 500 pacientů.

Zdravotnické operační středisko (ZOS) ročně přijme a zpracuje cca 300 tisíc volání na tísňovou linku 155. Příjem požadavků na zdravotnickou  záchrannou službu  probíhá nepřetržitě z celého území hl. m. Prahy na 10 pracovištích zdravotnického operačního střediska. Prostřednictvím posádek RLP a RZP realizuje ZOS ročně cca 85 tisíc výjezdů k pacientům.Veškerá hlášení jsou zaznamenávána do počítačového systému a mohou být kdykoli použita pro další zpracování.

Kromě přijímání tísňových výzev a poskytování přednemocniční neodkladné péče zajišťujeme zdravotnické asistence, provádíme sekundární transporty na větší vzdálenosti i repatriace pacientů ze zahraničí; zdarma pak zabezpečujeme některé další specifické činnosti pro potřeby hl. m. Prahy, mezi něž patří zdravotnické zajištění významných kulturních a společenských akcí, ale také asistence např. při demonstracích a podobných akcích, soustředěných na území Prahy. Mezi nejvýznamnější akce patří trvalé zajištění Sazka Arény, některých kulturních akcív dalších halách nebo maratóny v Praze a Všesokolské slety.

 

MĚSTSKÁ POLICIE

• Městská police hlavního města Prahy (na přehlídce se představí 59 osob) www.mppraha.cz

Městská policie v Praze za šestnáct let své existence mnohokrát prokázala, že bez této složky Záchranného bezpečnostního systému by snaha o bezpečnější město a veřejný pořádek byla prakticky nemyslitelná. Široký záběr činnosti pražských strážníků pociťují Pražané i návštěvníci metropole doslova na každém kroku. Ať je to v dopravě, při řešení situací, kdy se občané setkají s kriminalitou, nevědí si rady s nepořádkem na ulici, v tramvaji nebo metru, či při setkáních s dětmi na školách a s občany v místě jejich bydliště v rámci prevence kriminality. Díky pochopení představitelů metropole se městské policii daří posilovat početní stavy strážníků a vytvářet pro ně potřebné materiální i technické zázemí, jež jim pomáhá plnit stále náročnější úkoly, kladené na jejich práci. Vážím si toho, že stovky strážníků v ulicích metropole chápou svou práci především jako službu občanům, která přispívá k jejich většímu klidu a pocitu bezpečí.

Naplňuje mě pocitem hrdosti, jestliže na této velkolepé slavnostní přehlídce pochodují strážníci, členové specializovaných útvarů a jednotek, které rozhodující měrou přispívají k velmi dobrým výsledkům činnosti městské policie. Ať už je to Poříční útvar, jež se stará o to, aby plavba lodí byla v metropoli klidná a bezpečná, či Útvar psovodů, se svými čtyřnohými pomocníky, kteří vzbuzují respekt i pocit bezpečí všude tam, kde je toho zapotřebí. Nebo nově vzniklé jízdní skupiny strážníků na koních, které pomáhají udržovat veřejný pořádek a bezpečí i v hůře přístupném terénu. Naopak v hustém městském provozu jsou neodmyslitelnou součástí výkonu služby motocyklové hlídky, stejně jako cyklohlídky, které jsou navíc šetrné k prostředí v okrajových částech Prahy.

Mgr. Vladimír Kotrouš

Ředitel Městské policie hl. m. Prahy

Stav k 22. říjnu 2008