Zkušenosti z vojenských operací umí armáda použít i pro pomoc civilnímu obyvatelstvu

Autor: major Jan Šulc

Ve čtvrtek 11. října 2012 se uskutečnilo na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky společné pracovní jednání k vyhodnocení zkušeností z leteckého transportu zraněných českých občanů po červnové nehodě autobusu v Chorvatsku. Na jednání, vedeném náměstkem ministra zahraničních věcí Tomášem Dubem, se zúčastnili dále zástupci Armády České republiky, Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky.

V sobotu 23. června 2012 zhruba ve 4.00 hodin ráno došlo v Chorvatsku na dálnici A1 ze Záhřebu do Splitu k tragické dopravní nehodě českého autobusu. Při nehodě zahynulo osm cestujících a několik desítek jich bylo zraněno. Ve 12.00 hodin následujícího dne, tedy pouhých třicet dva hodin od nehody, dosedlo na plochu letiště v Zadaru Airbus A-319 CJ Armády České republiky se zdravotnickou zástavbou, aby ze Zadaru a Záhřebu přepravil zpět do vlasti prvních 23 zraněných. V republice je pak do péče přijaly Vojenská nemocnice Brno a Ústřední vojenská nemocnice Praha. O týden později, poté co to umožnil zdravotní stav dalších těžce zraněných, se letělo do Chorvatska ještě jednou pro další čtyři pacienty.

Jak řekl při jednání náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Tomáš Dub: „Starost o občany a pomoc jim je při takových tragédiích naší povinností.“ K tomu dodávál: „Jak se potvrdilo, armáda k tomu umí dodat ucelený produkt.“ Plukovník Božetěch Jurenka, náčelník Vojenské zdravotnické služby AČR, který se akce jakožto zkušený anesteziolog osobně zúčastnil, poté seznámil všechny přítomné s detaily provedení této operace. Nutno poznamenat, že při vlastní realizaci byl jak ze strany Společného operačního centra Ministerstva obrany, tak i příslušníků Vojenské zdravotnické služby maximálně efektivně využit standardizovaný operační postup, který armáda vytvořila na základě předchozích zkušeností získaných při transportu zraněných vojáků zpět do vlasti ze zahraničních operací. Přesto však měla akce mnohá specifika, zejména počet přepravovaných zraněných osob.

"Když jsme startovali, neměli jsme například s ohledem na dynamický vývoj situace ještě definitivně určen ani počet pacientů k přepravě ,ani přesný profil jejich poranění,“ upřesňuje plukovník Jurenka obtížnou situaci, v níž se vydávali vojenští lékaři v červnu 2012 na cestu do Chorvatska. Také proto postavil nejsilnější konfiguraci zdravotnického týmu ve složení 4 lékařů - specialistů intenzivní medicíny, tří sester stejné specializace, psychologa a jednoho technika. Pro pacienty byla na palubě připravena dvě lůžka s vybavením pro resuscitační péči a několik dalších lůžek s nižším stupněm vybavení i sedadla určená pro lehce zraněné pacienty. Jak dodal: „Přímo z Chorvatska jsme také na základě nejaktuálnějších informací upřesňovali vyčleňované kapacity pro převoz pacientů z letišť v Brně a Praze-Kbelích do nemocnic.“ Těmi byly s ohledem na zajištění hladkého informačního toku určeny Vojenská nemocnice Brno a Ústřední vojenská nemocnice Praha, které na základě podaných informací aktivovaly své trauma plány - procedury pro hromadný příjem pacientů.

Následně pak přítomní probírali jednotlivé aspekty a zkušenosti z této akce a shodli se na dalším průběžném jednání odborníků k této problematice tak, aby i nadále byl zajištěn vysoký standard schopností a rychlost reakce při obdobných případech. Tato nehoda v Chorvatsku však není v žádném případě jedinou obdobnou situací, při níž byly použity prostředky Armády České republiky na pomoc našim občanům v zahraničí. Vzpomenout můžeme z nedávné doby například let do Japonska po ničivém zemětřesení a havárii jaderné elektrárny Fukušima v březnu 2011 či zajištění návratu ostatků českých hokejistů, kteří zahynuli při letecké havárii v září 2011 u ruské Jaroslavli.