Záložáci ve Vyškově dobojovali

Autor: kapitán Pavel Kočvara, tiskový a informační důstojník Velitelství výcviku – Vojenské akademie Vyškov

U Velitelství výcviku-Vojenské akademie ve Vyškově (VeV-VA) byl v pátek 13. května 2011 slavnostním vyřazením ukončen kurz základní přípravy příslušníků aktivní zálohy (AZ). Z dvanácti záložáků, kteří 1. dubna 2011 nastoupili k odboru výcviku VeV-VA, aby tam absolvovali šestitýdenní výcvik, úspěšně dokončilo jedenáct.

Ve Vyškově mají s výcvikem záloh bohaté zkušenosti. Současné pojetí aktivní zálohy vzniklo v roce 1999, kdy armádní generál Jiří Šedivý, tehdejší náčelník Generálního štábu AČR, povolal záložní vojáky na jedno z prvních dobrovolných vojenských cvičení. Postupně tak vznikala jádra útvarů aktivní zálohy, jež začala být systematicky budoványa od roku 2002. V jednotlivých krajích jsou dnes krajské roty, které jsou určeny zejména k ochraně objektů důležitých pro obranu státu, a tzo  v rizikových situacích, například při aktuální možné hrozbě teroristického útoku, nebo k pomoci při živelních pohromách.

Někdo by si mohl myslet, že základní výcvik záložáků je jenom takové hraní si na vojáčky, kdy tátové od rodin zabíjejí čas, v tom lepším případě se učí maximálně vojenské vystupování a základní řády. Podle slov velitele kurzu majora Rostislava Juppy je ale skutečnost složitější a rozhodně namáhavější: „Je pravda, že v úplném začátku kurzu se seznámili se základními řády, organizační strukturou našich ozbrojených sil a hlavně s celým zákonným rámcem služby. Pořadové přípravě a vojenské zdvořilosti se naučili také, ale to byl jen začátek. Všichni museli splnit základy zdravotnické, topografické, ženijní přípravy a ochrany proti zbraním hromadného ničení (OPZHN). Mezi stěžejní patřila taktická a střelecká příprava. Absolvovali základní cvičení střeleb ze samopalu vz. 58 a z pistole vz. 82. To vše je ta základní vojenská abeceda.“

Před samotným zahájením kurzu měli vstupní přezkoušení z tělesné přípravy. Tím byla nastavena laťka – pomyslný cíl zvládnutí jednotlivých fází výcviku. Není překvapením, že při výstupním přezkoušení na konci kurzu na tom byla většina fyzicky lépe: „Při vojenském výcviku dostává tělo zabrat a o to víc to platí pro naše kolegy ze záloh,“ říká velitel výcvikové skupiny nadrotmistr Aleš Camfrla: „Fyzička se jim opravdu hodila a jejich snažení bylo znát. V taktice zvládli pohyb vojáka na bojišti, reakci na napadení při pěších přesunech, činnost pozorovatele, spojky a pátrače. V neposlední řadě pronikli do tajů činnosti v obraně a za útoku. Mezi taková akčnější zaměstnání patřila činnost v zastavěném prostoru či překonávání prostoru kontaminovaného radioaktivními a otravnými látkami na ohňové dráze.“

Kurz byl slavnostně ukončen vojenskou přísahou. Velitel Juppa poděkoval všem za dosažené výsledky a za přístup k výcviku: „Vím, že pro vás je dobrovolnost vaší účasti na výcviku závazkem k tvrdé práci a uplynulé dny pro vás jistě byly velkou zkušeností. Instruktoři vám nic nedali zadarmo a výcvik byl náročný hlavně po fyzické stránce. Je pro mě ctí vyzdvihnout vaši snahu a dosažené výsledky i před vašimi blízkými a věřím, že se v budoucnu spolu budeme setkávat při pravidelných cvičeních.“