Vzdušný prostor České republiky střeží i letouny AWACS

Autor: plukovnice Jana Růžičková, oddělení komunikace s veřejností, Generální štáb AČR

V úterý 17. května 2011 se náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Vlastimil Picek společně s dalšími představiteli AČR zúčastnil slavnostního ceremoniálu vztyčení státní vlajky České republiky na velitelství komponentu NATO E-3A na letecké základně v německém Geilenkirchenu.

Tímto symbolickým aktem byl završen proces přistoupení České republiky do aliančního programu vzdušného systému včasné výstrahy a řízení - NATO Airborne Early Warning&Control (NAEW&C) a organizace NAPMO. Na střežení vzdušného prostoru České republiky se tak již podílejí i letouny E-3 AWACS s charakteristickým více než devítimetrovým „talířem“ (anténou) nad trupem. Zapojení do systému včasné vzdušné výstrahy NAEW&C je významným krokem pro posílení ochrany vzdušného prostoru České republiky a států Aliance v rámci NATINADS.

O přístupu České republiky do programu NAEW&C rozhodla 14. prosince 2009 vláda. V polovině prosince roku 2010 byla přístupová jednání úspěšně zakončena podpisem přístupových dodatků České republiky do programu všemi účastnickými státy. O měsíc později 18. ledna 2011 byla Česká republika zapsána do charty organizace NATO Airborne Early Warning & Control Program Management Organization (NAPMO). Česká republika se tak stala 18. plnoprávným účastníkem tohoto unikátního aliančního programu, který posiluje celkovou obranyschopnost a akceschopnost NATO.

„Jsme velmi rádi, že náš mnohonárodní komponent získal tak cenného nového člena. Toto přistoupení posunuje integraci České republiky do struktur NATO vpřed a upevňuje její postavení,“ ocenil krok České republiky a její armády velitel mezinárodní letecké jednotky NATO E-3A v Geilenkirchenu brigádní generál Burkhard Pototzky. „V současnosti jsou naše síly v extrémně vysokém operačním tempu. Podporujeme operaci ISAF v Afghánistánu, operaci Unified Protector nad Libyí a ve Středomoří, v loňském roce jsme zabezpečovali řadu významných událostí a humanitárních misí po celém světě,“ upřesnil generál Pototzky nasazení příslušníků komponentu E-3A s tím, že čeští vojáci posílí operační schopnosti.

„Jsem velmi hrdý na to, že Armáda České republiky má již své čtyři příslušníky aktivně zapojené do programu,“ uvedl generál Picek při slavnostním ceremoniálu v německém Geilenkirchenu. „Rád bych poděkoval našim aliančním partnerům za pomocnou ruku, kterou zde poskytli českým vojákům při výcviku a plnění stanovených úkolů,“ dodal.

V operačním nasazení jsou již zařazeni pilot a navigátor letounu E-3 AWACS. Výcvik dalších dvou českých vojáků pro nasazení v posádce na palubě letounu probíhá a vyslání vojáků do dalších čtyř pozic se připravuje od srpna. „Od prvního dne tady na základně jsme plně zapojeni do činnosti mnohonárodního týmu. Pro mě osobně i pro mé kolegy je to obrovská zkušenost, protože v podstatě od konce 2. světové války je to první operační zapojení příslušníků českého letectva v rámci mezinárodních sil v reálných operacích,“ říká první český pilot letounu E-3 A major Milan Vojáček. Za dobu své služby na letounu AWACS již uskutečnil bezpočet letových akcí.

Společně se svým kolegou kapitánem Jindřichem Sněhotou, který je navigátorem letounu, létal i ve vzdušném prostoru nad Afghánistánem. Pokud dostanou rozkaz, jsou připraveni i k nasazení v operaci nad Libyí, kde letouny AWACS nejnověji operují. Major Vojáček si vyzkoušel řadu náročných situací, které by ho ve službě na území České republiky určitě nepotkaly. K těm nejsložitějším dle jeho slov určitě patří tankování za letu ve složitých podmínkách Afghánistánu. „Udržet stošedesátitunový kolos ve vzduchu bez autopilota v krychli dva krát dva metry nad tankerem obdobné váhové kategorie nad vysokými horami Afghánistánu, kde počasí a hornaté prostředí způsobuje ve vzduchu turbulence, je časově a fyzicky velmi náročné,“ popisuje major Vojáček. „Naše zkušenosti a jejich implementace do systému výcviku a organizace českého letectva budou dle mého názoru určitě po našem návratu zpět do České republiky velkým přínosem pro AČR,“ konstatuje první český pilot letounu AWACS.

• Do programu NAEW&C je zapojeno 18 států – Belgie, Česká republika, Dánsko, Itálie, Kanada, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Turecko, Velká Británie a USA. K implementaci a řízení programu NAEW&C byla Chartou zřízena v prosinci 1978 organizace NAPMO.
• Velitelství sil NAEW&C sídlí při velitelství ACO v Monsu v Belgii. Po operační stránce je podřízeno veliteli sil NATO v Evropě.
• Operační složka NAEW&C se skládá ze dvou částí - první disponuje 17 letouny E-3A, které jsou ve společném vlastnictví NATO a jsou umístěny na hlavní operační základně v Geilenkirchenu. Druhá část o počtu 7 letounů E-3D je ve vlastnictví Velké Británie a operuje ze základny Waddington (Velká Británie). Pro činnost jsou využívány předsunuté operační základny v Itálii, Turecku, Řecku a v Norsku.
• Hlavní úkoly sil NAEW&C jsou: včasná vzdušná výstraha, systematické sledování vzdušného prostoru, řízení zbraňových systémů letectva a protivzdušné obrany, podpora námořních operací, podpora velení a řízení, řízení využívání vzdušného prostoru, podpora pátracích a záchranných jednotek SAR.
• NATO Airborne Early Warning & Control z pohledu operačního využití účinně doplňuje nepřetržitý přehled o situaci v zájmovém vzdušném prostoru, získaný pozemními senzory, a rovněž umožňuje řízení vzdušných operací na daném teritoriu v případě nepřítomnosti pozemního místa velení vzdušných sil NATO. Tato schopnost je neocenitelná zvláště při působení v krizových situacích nad územím protivníka. Zkušenosti z jeho nasazení a podpory vojenských operací na Balkáně, v Iráku, Afghánistánu a v neposlední řadě i v Libyi ukázaly na jeho rychlost a schopnost efektivně reagovat na vzniklé krize. Mimo operace je významným prvkem pro posílení ochrany vzdušného prostoru států Aliance v rámci NATINADS a při akcích velké důležitosti, jako jsou např. Summity NATO, zasedání ministrů obrany NATO atd.
• Letoun E-3 AWACS je modifikovaný dopravní letoun Boeing B-707/320 s kruhovou rotační radarovou anténou. Anténa je ukryta v diskovitém radomu o průměru 9,1 m nad trupem. V disku je kromě toho radarový subsystém, jenž umožňuje obsáhnout celý prostor od zemského povrchu až po stratosféru, Na palubě letounu se nachází navigační, komunikační a počítačové subsystémy, které slouží ke zpracování, analyzování a distribuci informací ze zájmového prostoru. Letouny mohou operovat také v námořním modu, při kterém lokalizují cíle na moři a mohou na ně navádět spojenecké prostředky vzdušných sil. Informace jsou z paluby letounů odesílány na velitelská stanoviště NATO, případně na národní střediska velení.