Vzdělávací seminář CIMIC na téma „Cesta další spolupráce“

Autor: majorka Sabina Introvičová

Ve čtvrtek 29. listopadu 2012 se v Praze uskutečnil vzdělávací seminář CIMIC na téma „Cesta další spolupráce s mezinárodní nevládní organizací, tedy Vojenským a špitálním řádem sv. Lazara Jeruzalémského (OSLJ). Semináře se zúčastnili zástupci sekce rozvoje druhů sil MO, Velitelství společných sil, 103. střediska CIMIC/PSYOPS a Univerzity obrany.

V březnu letošního roku bylo v Olomouci na Velitelství společných sil podepsáno Memorandum o spolupráci mezi Armádou České republiky a Vojenským a špitálním řádem sv. Lazara Jeruzalémského (OSLJ).

Tento seminář byl uskutečněn s úmyslem najít další možnosti spolupráce s tímto řádem.

„Řád je katolický, pro naplňování charitativních cílů je dnes otevřen i křesťanům jiného vyznání. Řád je povolán ke službě těm, kteří si sami pomoci nemohou – pronásledovaným, vězněným, nemocným a umírajícím, opuštěným,… Ochotu pomáhat potřebným považujeme za dnešní novodobé rytířství,“ zmínil ve svém úvodním vystoupení o historii a poslání OSLJ Ondřej Vanke, bailli Českého velkopřevorství.

Řád je jedinečný svou činností na poli humanitární pomoci. Jeho organizace nemá žádné placené zaměstnance. Humanitární sbírky, které OSLJ organizuje, jsou vždy navýšeny o příspěvky členů řádu a směřují přímo do rukou potřebných.

Členové a příznivci OSLJ s českou armádou spolupracují již od roku 2010 formou humanitární pomoci pro Afghánistán. „Jde nám především o bezpečnost našich vojáků, kteří působí této v zahraniční operaci. Chceme, aby se pohybovali v přátelském prostředí, a proto se jim snažíme napomoci získat si přízeň místních obyvatel, “ vysvětlil kancléř Petr Řehoř.

Podplukovník Mojmír Jančík, velitel 103. střediska CIMIC/PSYOPS, které bylo určeno jako styčný prvek pro jednání s OSLJ, seznámil přítomné s činností střediska a jeho ambicemi stát se plnohodnotným prvkem integrovaného záchranného systému. „Jsme oči a uši Armády České republiky. S naší technikou jsme schopni okamžitě se dostat na místa, která mohou být pro jiné složky IZS nedostupná. Umíme navázat spojení i v době, kdy selžou běžné komunikační sítě. Naši specialisté jsou schopni zhodnotit a zdokumentovat rozsah přírodních katastrof a informace předat do řídícího centra IZS. Vidíme reálnou spolupráci s duchovní službou a zdravotnickým personálem, které jsme schopni přepravit na místa postižená přírodními živly. Jde jen o to, aby byl zájem tyto schopnosti využít,“ dodal velitel střediska. Členové řádu vyslovili zájem o spolupráci při pomáhání lidem postiženým katastrofami.

Michal Zahálka, špitálník Českého velkopřevorství, seznámil přítomné s činností řádu na poli zdravotním. Řád v roce 1998 otevřel hospic Štrasburk v Praze Bohnicích, o dva roky později hospic sv. Lazara v Plzni. Dlouhodobě spolupracuje s Dětským domovem v Hoře sv. Kateřiny, Dětskou psychiatrickou léčebnou v Opařanech, nemocnicí v Měšicích, a jinými zařízeními. V rámci lazariánské pomoci organizují členové řádu vzdělávání pro tuto službu, sdružují dobrovolníky a mají vybudované jednotky lazariánské pomoci v regionech ČR.

Ondřej Vanke k tomu dodal: „Proč to všechno děláme? Protože to potřebujeme – jde nám o udržení kontinuity řádu, který existuje od 11. století, o udržení morálních hodnot.“

Poté si členové OSLJ ze zájmem vyslechli přednášku majora Vítka ze společných sil o zdravotnické přípravě vojáků. Diskuse se rozvíjela směrem o možné spolupráci na poli zdravotnické přípravy příslušníků AČR.