Výsadkáři z Chrudimi jsou připraveni pro Síly rychlé reakce NATO

Autor: Jana Deckerová

Ve čtvrtek 27. listopadu vyvrcholilo cvičení 4. brigády rychlého nasazení „Moonrider“ na letišti v Bechyni, které bylo cílem bojového útoku pro 43. výsadkový prapor.

Úkolem chrudimských výsadkářů bylo ovládnout prostor letiště, a to zneškodněním čtyř nepřátelských cílů. Areál však museli tentokrát výsadkáři dobýt ze země, seskoky z vrtulníků překazilo počasí.

„Jedním z nejdůležitějších cílů bylo obsadit řídící věž letiště, kam se posléze přesunulo velení operace,“ vysvětlil jeden z dílčích útoků zástupce velitele 43. výsadkového praporu major Ivo Zelinka. „Proto bylo důležité objekt zachovat a pouze zneškodnit nepřítele.“

Připravenost a sladěnost jednotky posuzoval tým vojenských rozhodčích, a to jak z Armády České republiky, tak z Německa a Nizozemska. Následnou certifikaci pak udělilo Velitelství pozemních sil a hodnocení a deklarace schopností se uskutečnila na národní úrovni a v souladu se standardem NATO CREVAL (Combat Readines Evaluation).

Certifikace měla dvě části. V té první musela jednotka doložit, že je připravená co do počtu zbraní i personálu, ve druhé výsadkáři předvedli, že jsou pro alianční Síly rychlé reakce vycvičení. To ukázali právě přímo při nácviku bojového útoku v prostoru letiště v Bechyni, které ovládli do pětadvaceti minut. Řídící věž pak odolávala pouhých dvanáct minut. „Celá brigáda rychlého nasazení je certifikovaná do pohotovosti 180 dní, ale výsadkový prapor nyní získal certifikaci v kategorii 3, což znamená, že jsme schopni od 1. ledna po celý rok 2015 do patnácti dnů od aktivace zasáhnout v rámci aliančních Sil rychlé reakce kdekoli na světě mimo polárních oblastí,“ sdělil major Ivo Zelinka. „Pro náš prapor je typická rychlá šoková operace. To znamená rychle zničit, ale také se rychle stáhnout. Proto jsme také první jednotkou, která vyráží do zahraničí při zahájení mise.“

Síly rychlé reakce NATO (NRF – NATO Response Force) poskytují integrované a plně interoperabilní pozemní, námořní a vzdušné jednotky pod společným velením, kdykoli o to Severoatlantická rada požádá. Mohou zasáhnout kdekoli na světě a po omezenou dobu tam působit bez potřeby další podpory, a to v celém spektru aliančních misí. Od humanitárního a záchranného využití, přes krizový management až po náročné operace vysoké bojové intenzity.

„Bude to v historii Armády České republiky vůbec poprvé, kdy vyčleňujeme pro NATO velitelství brigády, které bude velet zahraničním jednotkám,“ vysvětlil plukovník gšt. Miroslav Hlaváč, velitel 4. brigády rychlého nasazení. Česká republika se zavazuje poskytovat síly a prostředky pro operace NATO podle článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně členských států NATO s odpovídající úrovní připravenosti, vybavenosti a se schopnostmi naplňujícími jednotlivé operační standardy NATO. „Podle dosavadního průběhu cvičení si myslím, že jsme dostatečně připraveni. Dosud jsme v rámci NRF poskytovali samostatné jednotky, nyní pod naším velením budeme schopni řídit podřízené prapory dalších států Aliance,“ dodal plukovník Hlaváč.