Výsadkáři se loučili s letouny An-26. Jak jinak než seskokem

Autor: Pavel Lang

Pondělí 28. března se nejspíš stane významným dnem pro specialisty záchranné a výsadkové služby. Na základně letectva v Náměšti nad Oslavou totiž provedli jedny z posledních seskoků z dvoumotorového turbovrtulového transportního letounu Antonov An-26, jehož vyřazení z provozu vzdušných sil AČR je již na dohled.

Odpolední činnost byla rozdělena do čtyř zaprávek neboli čtyř letových oken kbelského transportního stroje (trupové číslo 2408) s třicítkou vojenských výsadkářů na palubě. „Seskoky se prováděly z výšky okolo tři tisíce dvě stě metrů a při rychlosti letounu zhruba tři sta padesát kilometrů za hodinu,“ upřesňuje praporčík Jan Farkaš a dodává, že se přitom používaly obdélníkové padáky různých typů, které jsou v současné době provozovány v české armádě. „Na každého vyšly tři, čtyři seskoky,“ konstatuje.

Seskoky z „Anduly“, které specialisté SAR provádějí zpravidla dvakrát do roka, mají svoje profesní specifika. „Tou největší je bezesporu velká vysazovací rychlost,“ vysvětluje praporčík Farkaš a s určitou nadsázkou si pochvaluje, že je v tom navíc jak kolektivní pojetí, tak dynamika na palubě stroje. Derniéra s „Andulami“ vyvolává u specialistů záchranné a výsadkové služby jistou dávku nostalgie. Jak svorně dodávají, letoun An-26 byl jedním z jejich nejoblíbenějších typů.