Vrcholní vojenští představitelé NATO a EU jednali v Bruselu o budoucnosti obrany a podpoře Ukrajiny

Autor: plukovnice Magdalena Dvořáková

V Bruselu se ve dnech 14. a 15. května uskutečnila pravidelná jednání vojenských výborů NATO a Evropské unie, kterých se zúčastnili náčelníci generálních štábů členských států.

Na velitelství NATO v Bruselu se ve středu 14. května konalo 193. zasedání Vojenského výboru NATO na úrovni náčelníků generálních štábů. Třicet dva nejvyšších vojenských představitelů členských států diskutovalo o klíčových otázkách alianční obrany, včetně odstrašování, připravenosti a pokračující podpory Ukrajině. Za Armádu České republiky se jednání zúčastnil armádní generál Karel Řehka.

Jednání bylo zároveň posledním před červnovým summitem NATO v Haagu, kde se očekává rozhodnutí o nových cílech schopností (capability targets). Tyto cíle budou určující pro další směřování alianční obranné politiky a modernizaci ozbrojených sil členských států. Všeobecná shoda panovala na urgenci naplnění požadovaných schopností.

Zahajovací slovo pronesl předseda Vojenského výboru, admirál Giuseppe Cavo Dragone, který zdůraznil, že soudržnost mezi spojeneckými armádami je základem kolektivní obrany NATO. Vyzdvihl také potřebu poskytovat včasné a jednoznačné vojenské poradenství politickému vedení, zejména v době rostoucích bezpečnostních výzev.

NATO: Jednota a připravenost před summitem v Haagu

Hlavní body jednání zahrnovaly posílení odstrašující a obranné pozice NATO, včetně adaptace na nové hrozby, inovace a plánování obrany, o nichž hovořili jak vrchní velitel pro operace (SACEUR) generál Christopher Cavoli, pro kterého to bylo poslední jednání ve funkci, tak i vrchní velitel pro transformaci (SACT), admirál Pierre Vandier.

Zvláštní pozornost byla věnována obranným výdajům. Náčelníci generálních štábů zdůraznili, že dosažení nových cílů schopností bude vyžadovat výrazné navýšení obranných rozpočtů. V debatě zazněly výzvy k tomu, aby členské státy nejen plnily závazek až na 3,5 % HDP na obranu, ale aby zvažovaly i jeho navýšení v kontextu rostoucích bezpečnostních hrozeb. Dominantním cílem však zůstává skutečný rozvoj a dodávky schopností v potřebném množství, kvalitě a čase před numerickým vyjádřením zdrojových potřeb.

Závěrečná část jednání patřila Radě NATO–Ukrajina, které se prostřednictvím videokonference zúčastnil náčelník ukrajinského generálního štábu, generál Oleksandr Syrskyj. Všichni přítomní znovu potvrdili své odhodlání poskytovat Ukrajině vše potřebné pro její obranu, a to především nyní, kdy je klíčové v podpoře nepolevovat.

EU: Strategická adaptace a obranná připravenost do roku 2030

Ve čtvrtek 15. května se pod vedením generála Roberta Briegera konalo zasedání Vojenského výboru EU. Zástupci 27 armád EU jednali o strategicko-vojenské adaptaci na současné bezpečnostní výzvy a na nové klíčové strategické dokumenty, např. Bílá kniha o obraně. Jednali o zapojení obranného průmyslu EU do budování vojenských schopností, zefektivnění spolupráce v oblasti plánování vojenských schopností a jejich nutné provázanosti s plánování v rámci Aliance, podpoře Ukrajiny a jejího zapojení do procesu výstavby nových schopnosti. Zároveň NGŠ jednali o možné adaptaci mise EUMAM, která tvoří dnes základ unijního úsilí při výcviku ukrajinských ozbrojených sil. Velký potenciál ve spolupráci s Ukrajinou je především ve sdílení poznatků ze současné války Ukrajiny s Ruskem. Jednání reflektovalo rostoucí ambice EU v oblasti obrany a potřebu hlubší koordinace mezi členskými státy, zejména v oblasti investic do schopností a interoperability.

„Společný průsečík obou jednání v Alianci a EU byla bezpečnostní situace a jak se na ní připravit. V NATO to byla především témata týkající se stavu obranných plánů a otázky transformace a inovací Aliance a samozřejmě pomoc Ukrajině. V EU dominovala Bílá kniha o obraně a výzvy k její implementaci,“ shrnul jednání generál Řehka. Bruselská jednání ukázala, že jak NATO, tak EU vnímají současné bezpečnostní prostředí jako výzvu k akci.

Jednota, nutná potřeba zrychlit modernizaci svých armád a podpora Ukrajiny zůstávají klíčovými pilíři evropské a transatlantické bezpečnosti.