generál Grynkewich během prohlídky statických ukázek
Obrázek x z y
27.5.2026
Bezpečnostní prostředí v Evropě prochází zásadní proměnou, jejíž dynamika překračuje tempo tradiční vojenské adaptace. Pokračující ruská agrese proti Ukrajině, technologická transformace současného bojiště i rostoucí nároky na schopnost států reagovat v reálném čase zásadně mění požadavky na obranné plánování, připravenost a budování vojenských schopností členských států NATO. Právě otázky alianční připravenosti, rychlosti rozhodování a schopnosti kolektivní obrany byly hlavními tématy návštěvy vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) generála Alexuse G. Grynkewiche v České republice.
Generál Grynkewich během dvoudenní návštěvy (26. až 27. května 2026) absolvoval jednání s prezidentem republiky Petrem Pavlem, předsedou vlády Andrejem Babišem, představiteli Ministerstva obrany i velením Armády České republiky v čele s náčelníkem Generálního štábu armádním generálem Karlem Řehkou.
Hlavní část jednání byla věnována aliančnímu obrannému plánování a plnění aliančních cílů výstavby schopností, které byly členským státům NATO přiděleny v roce 2025. Tyto cíle představují konkrétní požadavky na schopnosti jednotlivých států napříč celým spektrem obrany – od bojových jednotek a protivzdušné obrany přes logistiku, velení a řízení až po zásoby materiálu, infrastrukturu a schopnost rychlého nasazení sil.
„Alianční cíle výstavby schopností nejsou pouze formálním závazkem. Představují minimální vojenské požadavky nezbytné pro kolektivní obranu NATO. A my je musíme plnit,“ uvedl armádní generál Řehka. Generál Grynkewich současně zdůraznil, že jejich nenaplňování přenáší bezpečnostní riziko na ostatní spojence.
Jednání otevřela rovněž otázku dlouhodobě předvídatelných zdrojů a schopnosti států vytvářet podmínky pro efektivní rozvoj obrany. Zaznívalo, že budování vojenských schopností je proces na řadu let, zatímco strategická zranitelnost může vzniknout v mnohem kratším časovém horizontu. Nepřipravenost jednoho spojence proto nepředstavuje pouze národní problém, ale faktor ovlivňující důvěryhodnost a odolnost Aliance jako celku.
„Všechny členské státy se loni na summitu v Haagu zavázaly k navyšování obranných výdajů. Právě tyto investice poskytují jednotlivým státům Aliance schopnosti nezbytné pro individuální i kolektivní obranu. A tyto investice musí být realizovány v co nejkratším čase,“ uvedl generál Alexus G. Grynkewich.
V návaznosti na summit NATO v Haagu, kde se členské státy zavázaly k dalšímu navyšování obranných výdajů a posilování obranných schopností, zaznívalo, že samotné navyšování rozpočtů není dostačující. Rozhodující je schopnost převést finanční zdroje do konkrétních vojenských schopností, operační připravenosti a reálně nasaditelných sil.
Česká republika během jednání představila konkrétní kroky realizované na národní úrovni s cílem plnit alianční cíle schopností a současně posilovat vlastní obranyschopnost. „Armáda České republiky je plně odhodlána plnit své závazky vůči NATO a současně posilovat vlastní obranné schopnosti. Každý den se adaptujeme, modernizujeme a připravujeme na bezpečnostní prostředí, které je výrazně náročnější a méně předvídatelné než v minulosti,“ uvedl armádní generál Karel Řehka.
Významná pozornost byla věnována nutnosti zvýšit flexibilitu systému tak, aby stát dokázal reagovat tempem odpovídajícím současnému bezpečnostnímu prostředí. Klíčové je zvýšit výrobní kapacity a zajistit dlouhodobou schopnost vyrábět dostatečné množství techniky, munice i strategických komponent. Posilování obranného průmyslu se tak stává nezbytnou podmínkou pro zajištění bezpečnosti a odolnosti Evropy v následujících letech.
„Hrozba je reálná a časové okno, které máme k dispozici k posílení Aliance a její připravenosti reagovat na jakýkoliv krizový scénář, nebude trvat věčně. Právě teď je čas investovat do obrany,“ zdůraznil generál Grynkewich.
Generál Grynkewich se během návštěvy detailně zajímal také o naše národní vojenské plány, jejich provázání s těmi aliančními a naši připravenost působit v podmínkách vysokého časového tlaku a omezených zdrojů. Jednání se věnovala schopnosti národní i alianční úrovně koordinovaně reagovat od prvních hodin případné krize, sdílet informace, efektivně rozhodovat a rychle převádět plánování do konkrétní vojenské činnosti.
„Společně jsme zdůraznili význam silného transatlantického partnerství, které zůstává základem kolektivní obrany Aliance. Evropa zároveň musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu. Stejně tak je klíčové dále posilovat sdílení informací, připravenost a odstrašující schopnosti NATO,“ doplnil generál Grynkewich.
Součástí programu byla také návštěva 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou, kde byly vrchnímu veliteli spojeneckých sil NATO v Evropě představeny vybrané schopnosti Armády České republiky. Delegace se seznámila například s vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom, schopnostmi speciálních sil, prostředky elektronického boje, mobilními radary nebo systémy chemické ochrany. Diskuse se zde věnovaly také proměně současného bojiště, významu elektromagnetického spektra, bezpilotních prostředků a schopnosti armád urychleně zavádět nové technologie do operační praxe.
V rámci návštěvy generál Grynkewich rovněž uctil památku hrdinů heydrichiády při pietním aktu v Národním památníku hrdinů heydrichiády v Resslově ulici v Praze.
Během návštěvy jednal také se svým aliančním protějškem vrchní praporčík Armády České republiky štábní praporčík Michal Gural. Konverzace se zaměřila na aktuální výzvy v oblasti personální politiky a rozvoje poddůstojnického sboru se zaměřením na rozdílné přístupy mladších a zkušenějších vojáků ke službě, motivaci ke vstupu do armády i význam moderního vzdělávacího systému pro dlouhodobé udržení kvalitního personálu. Tématem byla rovněž spolupráce s operačními velitelstvími NATO, zejména možnosti, jak mohou české ozbrojené síly prostřednictvím zkušeností, odborností a personálních schopností přispět k činnosti Allied Command Operations a posilování alianční připravenosti.
Návštěva vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě potvrdila význam České republiky jako aktivního a důvěryhodného spojence podílejícího se na posilování kolektivní obrany Aliance a rozvoji schopností odpovídajících současnému bezpečnostnímu prostředí. Současně zdůraznila, že bezpečnost Evropy je dnes založena především na připravenosti, rychlosti rozhodování, dlouhodobém budování vojenských kapacit a ochotě spojenců převzít odpovědnost za vlastní obranu ještě předtím, než krize přeroste v otevřený konflikt.