Vojenští pětibojaři (1)
Obrázek x z y
26.4.2012
Poslední dubnové dny patří u Velitelství výcviku - Vojenské akademie ve Vyškově již tradičně přeboru AČR ve vojenském pětiboji. V letošním roce zde bojuje celkem 16 armádních sportovců, mezi kterými jsou i 4 ženy.
Během tří dny trvajícího klání, které vyvrcholí v pátek 27. dubna vyhlášením vítězů, absolvují závodníci pět soutěžních disciplín, a to v tomto pořadí: střelba z malorážní pušky (200 m) zaměřená na přesnost a na rychlost (10 ran za 10 minut, 10 ran za 1 minutu), překážkový běh na 500 metrů, a to na dráze NATO s 20 překážkami pro muže a 16 překážkami pro ženy, dále překážkové plavání na 50 metrů s pěti překážkami, hod granátem na přesnost i do dálky, kdy muži mají hmotnost granátu 550 g a ženy 350 g a jako poslední přespolní běh kdy muži běží osm a ženy čtyři kilometry.
“Vojenští pětibojaři zde soutěží od roku 1996. Je to jeden z nejnáročnějších sportovních závodů. Jeho výsledky poslouží jako podklady pro nominaci reprezentačního družstva AČR na mezinárodní závody, jejichž vrcholem bude v letošním roce Mistrovství světa ve finském Lahti,“ říká plukovník Lubomír Přívětivý,vedoucí katedry vojenské tělovýchovy při FTVS UK Praha.
Většina účastníků se shodla na tom, že asi nejtěžší disciplínou je pro ně překážková dráha, kterou letos už mají všichni zdárně za sebou. „Nemám moc příležitostí trénovat na překážkách. Dávají mi dost zabrat. Radši mám technické disciplíny a plávání, nebo běhání," říká Kateřina Dědáková, která se k závodění vrátila po dvou letech, a svým výkonem sklidila obdiv nejen u svých kolegů. K tomu se připojuje i další závodnice Lucie Krejsová, která právě absolvuje svou pětibojařskou premiéru: „ Před čtrnácti dny jsem zde byla na soustředění a překážkovou dráhu zkoušela naprosto poprvé. Moc se mi to nedařilo. Hlavně irská lavice, to byla moje noční můra. Dneska jsem to dala, jako by se ve mně něco zlomilo a hnalo mě to dopředu. Je to pro mě velké vítězství. Mám z toho strašnou radost, ale i obavy z dalšího průběhu pětiboje, a to především se správným rozložením sil.“
To, co hnalo nejen Lucku dopředu, je neuvěřitelná soudržnost všech soutěžících. „Pojď, pojď, bojuj, máš na to,“ slova, která povzbuzují všechny soutěžící a ženou je nejen k dobrému umístění, ale především k zisku potřebných bodů. Po dvou disciplínách jich zatím stihl nejvíc nasbírat Matěj Picka (1 643) a právě zmíněná Kateřina Dědáková (1 412), která k tomu dodává „ pro nominaci na mezinárodní závody jich potřebuji minimálně 4 450, tak uvidíme jak to půjde dál.“
Vojenský pětiboj byl založený v roce 1946 francouzským důstojníkem kapitánem Henrym de Brusem, přičemž jeho pozornost byla věnována vojenským fyzickým tréninkům. První soutěž organizoval sám a konala se ve vojenském tělovýchovném středisku ve Freiburgu v srpnu 1947 a zúčastnily se jí belgické, francouzské a nizozemské týmy. V roce 1950 se vojenský pětiboj v současném pojetí disciplín vyvinul do jedné z nejdůležitějších vojenských soutěží CISM (Mezinárodní rady vojenského sportu) a setkal se s rostoucím úspěchem. Během posledních let se vojenský pětiboj pozoruhodně rozšířil. Každý rok je organizována série soutěží s hlavním důrazem na mistrovství Evropy. Vojenský pětiboj je také nedílnou sportovní disciplínou na světových hrách CISM a je také nejen jednou z nejvýznamnějších sportovních disciplín armádního sportu, ale má vztah i k civilnímu sportovnímu světu. V některých zemích, zejména severských, organizují soutěže ve vojenském pětiboji i s civilní účastí.