Vojenští kaplani v Praze debatují nejen o etických otázkách

Autor: Olga Haladová

V Domě armády Praha na Vítězném náměstí dnes pokračuje pětidenní mezinárodní konference vojenských kaplanů. Tématem letošního setkání, kterého se účastní 80 delegátů z 33 zemí, je vojenský kaplan jako etický poradce. Hovoří se ale i o roli vojenských duchovních v současných armádách a ozbrojených konfliktech.

Konference, které se účastní vojenští duchovní různých vyznání z členských států NATO i Partnerství pro mír, se vrátila do Prahy po čtrnácti letech. A i letos, stejně jako v roce 1997, se diskutuje etika. „Jsem rád, že dnes toto téma můžeme znovu otevřít. Čeští vojenští kaplani vnímají, že povolání vojáka přináší obrovské pole, v němž může člověk zakoušet etická dilemata,“ řekl na tiskové konferenci vrchní kaplan české armády Jan Kozler.

Úkolem českých vojenských kaplanů, kterých v armádě slouží přes dvacet, je podle Tomáše Holuba, poradce ministra obrany pro duchovní službu, pečovat o každého, kdo o to projeví zájem. Podle české koncepce je kaplan součástí jednotky a o vojáky se stará po lidské stránce spolu s psychologem. „Není ten, kdo primárně pečuje o věřící vojáky. Je vnímán jako poradce pro všechny vojáky – nejen pro svoji specifickou náboženskou skupinu.“

V tom vidí výhodu i hlavní kaplan Velitelství sil USA v Evropě Brian Van Sickle. „Vojenští kaplani jsou daleko univerzálnější než naši civilní kolegové. Jsme schopni přijmout vojáka jakékoliv víry a postarat se o něj.“

Kaplani na zasedání řeší etické otázky, které se týkají dvou hlavních témat: Jakým způsobem může být kaplan etickým poradcem v rovině vojenského či politického vedení a za druhé, vojenský duchovní jako etický poradce a vychovatel vojáků v poli, tedy těch, kteří skutečně bojují.

Náměstek ministra obrany Jiří Šedivý navrhl účastníkům další téma diskuse. Podle něj by bylo možné využít vzdělání a znalosti vojenských kaplanů, a rozšířit jejich roli v zahraničních operacích i na aktivnější komunikaci jak s místními obyvateli, tak s náboženskými a civilními elitami. S tím souhlasí i hlavní praporčík velitelství NATO pro transformaci Luděk Kolesa. „Nová strategická koncepce Aliance vyzdvihuje důležitý aspekt využití nevojenských složek k řešení konfliktů. Například i v tom vidím širší roli zapojení vojenských kaplanů, kteří mohou být dalším komunikačním kanálem směrem k místnímu obyvatelstvu přes jejich náboženské autority. Mohou například uklidnit vášně místního obyvatelstva a vysvětlit roli jednotek mírových sil,“ řekl Kolesa.