Vojenští a policejní odstřelovači společně trénovali na Libavé

Autor: kapitán Petr Šiler

Od 30. ledna do 3. února se na Libavé konal specializační kurz pro odbornou přípravu odstřelovačů, který pořádaly Vyšší policejní a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově.

Do kurzu pod vedením policejních instruktorů se zapojilo i dvanáct příslušníků Armády České republiky z prostějovského 102. průzkumného praporu, 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády.

Po prvním dni, ve kterém se věnovali nezbytné teorii či výpočtům balistického kalkulátoru a výrobě vlastních balistických tabulek pro střelbu z odstřelovací pušky, čekala armádní ostrostřelce ostrá prověrka jejich schopností v promrzlém výcvikovém prostoru Libavá, a to na střelnicích Dobrotice a Daskabát. V rámci náročného výcviku zněly promrzlým vojenským újezdem výstřely ze zbraní AWP – Accuracy International, Sako TRG 22, Remington 700 či SVD – Dragunov.

V rámci této střelby odstřelovači vybavení nezbytnými pozorovacími dalekohledy, větroměry a dálkoměry procvičovali jako jednotlivci či ve dvoučlenných týmech přenášení záměrné osnovy pro rychlé zamíření a likvidaci cíle nebo střelbu na neznámou vzdálenost a pohyblivý cíl. Nechyběla ani střelba na velké vzdálenosti 300 až 800 metrů v různých polohách vleže, vkleče, ve stoje a za překážkou. „Možnost zdokonalit se ve střelbě na takzvaný běžící cíl vnímám jako velký přínos, protože je to činnost náročná na správný výpočet nebo odhad předsazení a tyto dovednosti lze získat jedině praktickými zkušenostmi při střelbě v těžkých podmínkách, o které na zasněžené Libavé rozhodně není nouze,“ pochvaloval si po náročných čtyřech dnech volbu policejních instruktorů prostějovský odstřelovač.

„Kurz nám rovněž umožnil vyzkoušet si v reálu jednotlivé variace při střelbě na cíl formou přenášení, což v praxi uplatníme zejména s ohledem na různorodost úkolů plněných v rámci naší jednotky,“ potvrdil jeho kolega ze 102. průzkumného praporu.

A jedním z takových úkolů by mohl být i takzvaný „šílený střelec“, který instruktoři připravili na závěr celého kurzu. Každý z vojáků si z hromady fotografií vybral jeden konkrétní obličej – podobu „šíleného střelce“, svého cíle. V krátkém okamžiku si jej musel zapamatovat a poté s využitím maskovacích dovedností projít nepozorovaně terénem na dostřel. Jednoznačně identifikovat mezi ostatními toho svého „šíleného střelce“, změřit vzdálenost a jedinou ranou jej zneškodnit.

Foto: kapitán Kamil Vícha