Vojáci z brnky na povodních dokazují, že umí dostát svému jménu

Autor: kapitánka Lada Kovářová, tisková a informační důstojnice 4. brigády rychlého nasazení Žatec

O působení příslušníků 4. brigády rychlého nasazení se veřejnost obvykle dozvídá v souvislosti s nasazením v zahraničních operacích.

V těchto dnech však vojáci z brigády, v jejímž názvu najdeme dovětek „Obrany národa“, plní své povinnosti v oblastech zasažených povodněmi.

Od pondělí 9. srpna pracuje 120 příslušníků 41. mechanizovaného praporu ze  Žatce, 40 příslušníků táborského 42. mechanizovaného praporu  a 140 příslušníků 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi společně s hasiči, policisty, pracovníky humanitárních organizací a dobrovolníky v oblastech, které zasáhla povodeň, kterou někteří místní nazývají až tisíciletou vodou.

„Naši vojáci v současné době působí v devíti vesnicích. Jsou zde nasazeni podle momentálních potřeb místních obyvatel a také podle toho, do jaké míry a jak rychle je možné odstranit alespoň ty nejhorší následky ničivé povodně,“ říká major Vladimír Adamík.

Úkoly, které zde vojáci plní, se neliší od úkolů ostatních vojenských jednotek, které zde působí. Je to v prvé řadě hlavně odstranění nebezpečného odpadu, čistění komunikací a koryt řek. Místní lidé se v prvé řadě snaží zachránit svůj vlastní majetek, a proto vojáci soustředí svou pomoc hlavně na veřejné prostranství.

Zprůjezdnění komunikací je pro mnohá místa naprosto klíčové, aby se k lidem dostala pomoc, a s tím také těžká technika, která může odstranit překážky, které jsou nad lidské síly.

„Nemůžeme pomoci všem, ale když vidíte dům, ve kterém bydlí staří lidé, tak jim pochopitelně pomůžeme a naše pomoc je vždycky vítána,“ říká nadporučík David Pilát. A o tom svědčí třeba situace, kdy se lidé, kteří přišli málem i o střechu nad hlavou, neváhají s vojáky podělit o koláče či připravit jim občerstvení.

„My jim vždycky říkáme, že to nepotřebujeme, ale často jsou lidé rádi, že nám mohou aspoň takto poděkovat,“ shodují se vojáci. 

Příslušníci 4. brigády působili ve prospěch obyvatelstva během velkých povodních v letech 1997 i 2002 a také během řady lokálních povodní, které postihly území České republiky. Mají tedy možnost srovnávat.

„Na rozdíl od předchozích povodní, kde jsem působil, je tady vidět, že tahle povodeň se přehnala rychle, byla krátká, ale měla ničivou sílu. V prvních dnech jsme působili v Bílém Kostele, nevím, kde tu mají hřbitov, ale staré kamenné náhrobky, vážící několik set kilogramů byly rozmetány po celé vesnici,“ říká jeden z vojáků.

Mezi příslušníky 4. brigády, kteří zde působí, je také několik zdravotníků. „Vyjížděli jsme sem s tím, že budeme k dispozici hlavně našim vojákům,“ říká praporčice Radka Voděrová. „První dny jsem společně s nimi odklízeli následky povodní a přitom ošetřovali drobná poranění, která si během odklízení způsobili nejenom vojáci, ale i místní občané. Momentálně se situace změnila a působíme v rámci krizového centra přímo jako zdravotnický tým, který je připraven pomoci v případě potřeby a i nadále ošetřujeme všechny, kteří potřebují zdravotnickou péči,“ dodává praporčice Voděrová.

Co je na katastrofě, jako je tato, vždy překvapující, a to v dobrém slova smyslu, je soudržnost lidí a nadšení pomáhat. To, co je zde zapotřebí, je kromě lidí hlavně těžká technika. Tu poskytuje nejenom armáda či hasiči, ale také soukromé firmy.

„Přidal se k nám pán, který s těžkým kolovým nakladačem jel po vlastní ose několik desítek kilometrů až sem do Chrastavy. Podle jeho slov se rozhodl pomoci v momentě, kdy viděl toto dílo zkázy v televizi,“ potvrzuje jeden z vojáků.

V tuto chvíli je dalších 305 příslušníků 42. mechanizovaného praporu vTáboře a 44. lehkého motorizovaného praporu v Jindřichově Hradci připraveno své kolegy vystřídat. Kromě nich je stále několik desítek vojáků v povodňové pohotovosti připraveno stávající počty do několika hodin doplnit.

Také v případě potřeby jsou příslušníci 4.brn připraveni  posílit Policii České republiky.