Část Response Cell, v pozadí pozorovatelé z Velitelství vzdušných sil
Obrázek x z y
27.9.2013
Armádní 261. Středisko řízení a uvědomování se ve dnech 25. a 26. září stalo centrem cvičení Clear Sky (Čisté nebe). Připravoval se tu personál, jenž zodpovídá za kontrolu českého vzdušného prostoru.
„Clear Sky 2013 rozvíjel zcela nový scénář vycházející z aktuálních zkušeností z operací NATO – například v Libyi,“ vysvětlil velitel střediska plukovník Milan Malík. Ve stejném formátu bude podle jeho slov probíhat i budoucí přezkušování jednotky podle standardů aliančního programu TACEVAL (Tactical Evaluation), které ji čeká na přelomu roku 2014 a 2015.
261. Středisko řízení a uvědomování je součástí 26. brigády velení, řízení a průzkumu. Ta jako jediný útvar v armádě sleduje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu veškeré dění v českém vzdušném prostoru. Cvičení Clear Sky tak mělo za úkol prověřit nakolik výkon odpovědného personálu splňuje národní i alianční standardy týkající se ostrahy vzdušného prostoru NATO a velení a řízení vybraných sil a prostředků protivzdušné obrany.
Cvičící vojáci měli za úkol nejen správně přečíst dění ve vzdušném prostoru, ale také ho vyhodnotit a navrhnout řešení – to vše nejen v době míru, ale i během krize a konfliktu. „Kromě toho museli prokázat, že jsou schopni spolupracovat s prvky velení vzdušných sil armád NATO,“ doplnil Milan Malík s tím, že Clear Sky nebylo jen o sledování a řízení prostředků na nebi. Vojáci museli také ukázat, že jsou schopní veškerou činnost logisticky zabezpečit a lidi, kteří pracují v hlavním místě velení, ochránit. „V této souvislosti nechybělo ani použití prostředků individuální ochrany a poskytování první pomoci,“ upozornil Malík.
Příprava cvičení takového rozsahu zahrnovala několikaměsíční intenzivní přípravu, koordinaci a plánování. Podle řídícího přípravného týmu kapitána Milana Chocholouše sehrál důležitou roli tým rozehry, který zapojil v podstatě všechny okolní entity. „Právě díky těmto vysoce vycvičeným profesionálům, především z oddělení zabezpečení 261. Střediska řízení a uvědomování, může i česká armáda při svém výcviku využívat takové prostředky, jako jsou například letouny pro tankování za letu, rušiče nebo letouny AWACS (Airborne Warning and Control System).
Scénář nabízel incidenty, jako například ztrátu spojení s pilotem letounu, lety bez diplomatického povolení, procedury při možném použití letadla k teroristickému útoku, vstup do bezletové zóny nebo poruchy radiolokační techniky. Jednotka, která chránila místo velení, si musela poradit s demonstranty za branami objektu, podezřelým balíčkem, evakuací kvůli požáru či zdravotními problémy velitele.
„Cvičení probíhalo v náročných podmínkách a bylo koncipováno tak, aby se personál dostával do stresových situací. Všichni účastníci jasně prokázali, že jsou opravdovými profesionály,“ pochvaloval si výsledek plukovník Milan Malík.