Vojáci, kteří se vrátili ze zahraničních operací, byli oceněni na Vítkově

Autor: majorka Tereza Kabourková

Na pražském Vítkově se dnes uskutečnil slavnostní nástup vojáků po návratu ze zahraničních operací v Bosně a Hercegovině, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku či v Německu. Téměř sedm stovek jich převzalo ocenění za službu v misích pod hlavičkou NATO a Evropské unie.

Vojáky na Čestném dvoře Národního památníku na Vítkově přivítal náměstek ministra obrany René Schreier. Ve svém vystoupení jim poděkoval za reprezentaci České republiky v zahraničních misích.

„Ať už jste působili v aliančních operacích na Slovensku, v Polsku, Litvě či Lotyšsku nebo v misích Evropské unie v Bosně a Hercegovině, Polsku či Německu, vždy jste našim spojencům prokázali svou spolehlivost a vysokou profesionalitu,“ uvedl. Zdůraznil také význam kvalitní přípravy a zkušeností, které si vojáci z misí odnášejí pro další službu v Armádě České republiky.

Na jeho slova navázal první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR generálporučík Miroslav Hlaváč, který připomněl dlouhodobý význam zahraničních operací pro postavení české armády mezi spojenci.

„Působením v zahraničí jste prokázali svou připravenost. Právě proto nás spojenci považují za spolehlivého partnera. Jejich důvěra v nás není samozřejmostí, ale výsledkem vaší služby,“ ocenil.

Připomněl také třicetileté výročí první mise pod velením NATO v Bosně a Hercegovině a cestu, kterou česká armáda od té doby urazila. „Tehdy jsme si ověřovali, zda obstojíme. Dnes jsme sebevědomou součástí Aliance a plníme ty nejnáročnější úkoly. Každé naše zahraniční nasazení má význam nejen pro stabilitu regionu, ale i pro bezpečnost České republiky,“ zdůraznil.

Bezpečnost České republiky nezačíná na hranicích země

„Velitelství pro operace je garantem plánování, přípravy a nasazení českých vojáků v zahraničních misích. Jejich působení přispívá ke stabilizaci krizových oblastí, omezuje šíření bezpečnostních hrozeb a posiluje obranyschopnost České republiky daleko za jejími hranicemi,“ vysvětlil velitel operačního velitelství generálporučík Václav Vlček.

Zdůraznil také zásadní význam efektu odstrašení. „Odstrašení je klíčové pro to, aby krize neeskalovala v otevřený ozbrojený konflikt a aby bylo dlouhodobě udrženo bezpečné a stabilní prostředí na území NATO i v České republice,“ dodal generál Vlček. Nasazení Armády ČR v zahraničí tak přispívá ke stabilizaci krizových oblastí, omezuje šíření bezpečnostních hrozeb a posiluje obranyschopnost České republiky.

Od Pobaltí přes Polsko až na Slovensko

V Litvě působilo úkolové uskupení Armády ČR, jehož jádro tvořili vojáci 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce. Mnohonárodnímu uskupení pod velením Německa poskytovali schopnosti radiačního a chemického průzkumu i dekontaminace osob, techniky a materiálu. Čeští chemici se zde také podíleli na odborném výcviku spojeneckých sil v oblasti CBRN ochrany (chemické, biologické, radiační a jaderné).

Poskytování situačního přehledu o prostoru působení v Lotyšsku bylo hlavním úkolem specialistů 53. pluku průzkumu a elektronického boje z Opavy, kteří byli doplněni o příslušníky aktivní zálohy. Významnou součástí jejich nasazení byl také společný výcvik s aliančními partnery mnohonárodního brigádního uskupení pod vedením Kanady.

Alianční vzdušný prostor ve východní části Polska střežili vojáci 3. vrtulníkové jednotky Heli Unit z 22. základny vrtulníkového letectva Náměšť nad Oslavou. Ti byli zapojeni do integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany Aliance (NATINAMDS). Jednotka byla vyslaná z rozhodnutí vlády bezprostředně po proniknutí ruských dronů do vzdušného prostoru Polska, jako signál jednoty a soudržnosti NATO.

Na Slovensku byli součástí mnohonárodního brigádního uskupení NATO pod vedením Španělska vojáci 7. úkolového uskupení Armády ČR. Mechanizovaná jednotka byla postavena na bázi 41. mechanizovaného praporu ze Žatce. AČR tak měla zastoupení v mnohonárodním štábu mnohonárodní brigády a praporu, na národním prvku podpory i v předsunuté mechanizované rotě.

Pod hlavičkou EU v Polsku, Německu i na území Bosny a Hercegoviny

České mobilní výcvikové týmy tvořené zejména vojáky 43. výsadkového pluku z Chrudimi a dalšími specialisty napříč armádou se během celého roku podílely na výcviku ukrajinských vojáků na území Polska i Německa. Pod hlavičkou asistenční mise Evropské unie na podporu Ukrajiny směřovala jejich činnost k posílení odborných schopností ukrajinských ozbrojených sil v několika specializovaných oblastech. Tento výcvik byl zaměřen jak na rekrutované nováčky, tak na ukrajinské instruktory, kteří pak předávají získané dovednosti svým krajanům.

V roce 2025 se Armáda ČR zapojila do mise Evropské unie EUFOR ALTHEA v Bosně a Hercegovině prostřednictvím rezervních sil – Intermediate Reserve Force. Jde o operační zálohu mise, která je určena k rychlému nasazení v případě zhoršení bezpečnostní situace v místě operace. Jednotka vyčleněná ve prospěch IRF držela hotovost na území v ČR v průběhu celého roku a byla připravena v případě aktivace se rychle přesunout do místa nasazení a plnit úkoly spojené s udržením bezpečného a stabilního prostředí pod hlavičkou mise EUFOR. K aktivaci jednotky a odjezdu na území Bosny a Hercegoviny došlo dvakrát. První nasazení trvalo 2 měsíce, druhé 1 měsíc.

Jádro této záložní roty tvořili vojáci 43. výsadkového pluku z Chrudimi. Čeští vojáci přinesli do struktury IRF klíčovou schopnost řízení a zvládání davu a nepokojů (Crowd Riot Control – CRC).

Náměstek ministra obrany i první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR vojákům poděkovali za jejich nasazení, práci i reprezentaci české armády. Generálporučík Miroslav Hlaváč vyzdvihl roli jednotlivce v armádě. „Síla armády se neměří pouze technikou a technologiemi. Rozhoduje člověk – jeho odbornost, vůle a charakter. Právě charakter je rozhodující bojovou hodnotou každé armády,“ uvedl a poděkoval vojákům i jejich rodinám za podporu.