Nástup (1)
Obrázek x z y
22.6.2012
V pátek 22. června se ve Vyškově uskutečnil slavnostní nástup příslušníků 4. úkolového uskupení AČR ISAF, tedy příslušníků jeho velitelství, národního podpůrného prvku (7. jednotka NSE), 12. jednotky chemické a biologické ochrany a 4. jednotky polního chirurgického týmu zařazené do francouzské sestavy vojenské nemocnice v Kábulu.
Za účasti náměstka ministra obrany pro personalistiku Michaela Hrbaty, zástupce náčelníka Generálního štábu AČR– ředitele Společného operačního centra generálmajora Aleše Opaty, velitele sil podpory brigádního generála Jána Gurníka, zástupce velitele společných sil brigádního generála Milana Kovandy a dalších, obdrželi příslušníci 4.ÚU AČR ISAF, včetně jeho velitele plukovníka Jána Kožiaka medaili ministra obrany „Za službu v zahraničí“. Stejnou medaili při této příležitosti obdrželi také 2 příslušníci 4. skupiny AČR EUFOR ALTHEA po návratu ze zahraniční operace na území Bosny a Hercegoviny. Velitel 4.ÚU AĆR ISAF plukovník Ján Kožiak spolu s velitelem 7. jednotky NSE podplukovníkem Jánem Kevešem navíc obdrželi Záslužné kříže udělené ministrem obrany. Součástí nástupu bylo také udělení šesti čestných odznaků AČR „Za zásluhy III.stupně“, udělení 7 věcných darů a v neposlední řadě udělení 32 odznaků „Za bojový kontakt.“
V projevu náměstka Hrbaty zaznělo ocenění každodenního nasazení vojáků i jejich vůle plnit všechny zadané úkoly. „Vaše situace nebyla jednoduchá. V afghánských údolích vede často bojová linie nejen prostorem bojiště, ale také myšlenkami a činy příslušníků afghánské armády. O nečekaná překvapení není na žádné z těchto front nouze. Vojenská služba v Afghanistánu i Bosně je tvrdá. Každý voják ví, že v ní nasazuje svůj život a že v krizových situacích ani tak nezáleží na početnosti kontingentu jako na tom, z jak kvalitních vojáků je složen. K tomu lze říci jediné - byli jste lidmi na svém místě a odvedli jste vynikající práci,“ poděkoval vojákům náměstek Hrbata.
K tomu generál Opata dodal: „Práce jednotek bojové podpory není moc vidět, ale na druhou stranu je právě vaše práce nesmírně důležitá, a já vám za ni děkuji, velmi si vaši práce vážím.“
Slavnostní nástup uzavřel velitel 4.ÚU AČR ISAF plukovník Kožiak, který ocenil jak přípravu tak samotné šestiměsíční úsilí při samotném nasazení v Kábulu „ Obstáli jste a právem si zasloužíte uznání moje, svých nadřízených a celé vojenské i nevojenské veřejnosti.“ Jeho závěrečná slova patřila všem rodinám, které vojáky podporovaly a snášely odloučení a všechny starosti všedního života: „Sám dobře vím, jak těžké je pro rodinu časté odloučení, které vojenský život přináší, a vážím si vašich rodin, protože rodina patří v životě k tomu nejdůležitějšímu, co máme. Důležitější je snad jen zachovat život samotný. A proto jsem nesmírně šťastný, že se všichni, kteří mi byli svěřeni, vrátili ve zdraví zpátky domů.“