
První zasedání podskupiny pasivních sledovacích systémů v rámci European Sky Shield Initiative
Obrázek x z y
20.6.2025
Ve dnech 11. a 12. června se uskutečnilo úvodní zasedání podskupiny k pasivním sledovacím systémům (PSS) pod vedením expertů z Ministerstva obrany. Nový projekt má nejen naleznout nejlepší řešení pro iniciativu ESSI v oblasti pasivních senzorů, ale zejména vytvořit prostor pro sdílení zkušeností a odborných poznatků na evropské úrovni.
European Sky Shield Initiative (ESSI), neboli Iniciativa ochrany evropského nebe, je projekt vedený Německem, jehož cílem je společný rozvoj a nákup prostředků protivzdušné a protiraketové obrany v Evropě. Spojuje více než dvacet evropských zemí včetně České republiky a usiluje o efektivní ochranu vzdušného prostoru před moderními hrozbami, jako jsou rakety, drony nebo balistické střely. Díky společnému postupu zvyšuje ESSI obranyschopnost kontinentu a zároveň umožňuje výhodnější nákupy a lepší spolupráci mezi armádami.
Nový projekt pod vedením expertů z českého Ministerstva obrany si klade za cíl nejen naleznout nejlepší řešení pro iniciativu ESSI v oblasti pasivních senzorů, ale zejména vytvořit prostor pro sdílení zkušeností a odborných poznatků, pochopit roli pasivních systémů v protivzdušné obraně a zlepšit a zrychlit integraci těchto senzorů do armádních systémů protivzdušné obrany.
V Praze se uskutečnilo úvodní zasedání mezinárodní podskupiny zaměřené na problematiku pasivních systémů v protivzdušné obraně za účasti zástupců šesti evropských zemí. Kromě České republiky se jednání zúčastnili zástupci z Belgie, Estonska, Rakouska, Slovinska a Švýcarska.
Českou zkušenost s pasivními sledovacími systémy prezentovali odborníci z několika útvarů Armády ČR. "Historicky má Česká republika dlouhou a úspěšnou tradici v provozování pasivních sledovacích systémů. Nejde však jen o tradičně silný a inovativní průmysl, ČR totiž disponuje i silným kádrem expertů a databází v Armádě ČR, vzniklých například z nasazení v misích a operacích. Zároveň má fungující systém výcviku a tam, kde jiní o možnosti teoreticky uvažují, protivzdušné vojsko naší armády již experimentuje se zapojením pasivních systémů do sítě protivzdušné obrany," říká Ondřej Šamonil ze sekce vyzbrojování a akvizic MO.
Zasedání zahájili svými příspěvky generálmajor Milčický, ředitel sekce rozvoje sil MO, a vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce Radka Konderlová. Generálmajor Milčický ve svém vystoupení zdůraznil strategický význam mezinárodní vojenské spolupráce v oblasti protivzdušné obrany. Poukázal na vzájemnou prospěšnost sdílení zkušeností, kdy Česká republika může nabídnout své know-how v oblasti pasivních sledovacích systémů a současně čerpat užitečné poznatky od ostatních členů.
Vrchní ředitelka Konderlová ve svém příspěvku upozornila na kritickou důležitost schopností protivzdušné obrany, kterou demonstruje současný konflikt na Ukrajině. Zdůraznila, že právě formáty jako je tento, jsou v tuto chvílí nezastupitelné a mají historický úkol posílit obrannou spolupráci v Evropě v těchto těžkých časech.
Podle Šamonila je posilování mezinárodní spolupráce ve vyzbrojování aktuálně silným trendem a právě výborné výsledky z nasazení pasivních sledovacích systémů právě na Ukrajině jen umocňují zájem států o tuto schopnost. "Zároveň, pokud daný stát nemá historicky zkušenost s provozováním takového systému, je velice těžké vystaětu tuto schopnost takzvaně na zelené louce. Spolupráce je proto nutností," zdůrazňuje.
Odborná část programu se zaměřila na prezentaci pokročilých technologických řešení, včetně detailního představení systémů jako např. DPET a jeho možností nasazení v rámci pozemní protivzdušné obrany, elektromagnetickém boji a pro vzdušný přehled. Sekce rozvoje sil např. prezentovala výsledky nasazení během cvičení Silent Hunter I. a II., v nichž hodlá 25. protiletadlový raketový pluk pokračovat a chce zpřesňovat zapojení a kvalitu dat z DPET pro potřeby protivzdušné obrany. To bude nutné i kvůli rapidnímu posilování tohoto druhu vojska v AČR v souvislosti s postupným zaváděním radarových prostředků z projektů MADR a SHORAD.
Významným bodem programu bylo spojení s příslušníky Armády České republiky nasazenými v zahraniční operaci. Specialisté sdíleli v obecné rovině problematiku operačního nasazení systému DPET v reálných podmínkách, výzvy v propojitelnosti a kompatibilitě systému jak s národními, tak aliančními systémy.
Slovo dostal také zástupce firmy ERA, který představil systémy PET jako bojem prověřenou technologii momentálně nasazenou na Ukrajině, kde je zapojena do několika funkcí, včetně systému včasného varování a monitorování vzdušného prostoru.
V závěru prvního dne jednání dostali zástupci všech zúčastněných států prostor pro vyjádření svých zájmů a očekávání od činnosti této podskupiny, přičemž nejčastěji jmenovaným tématem byla integrace pasivních sledovacích systémů do existujících struktur PVO a možnosti fúze mezi různými typy sensorů a technologií. Z diskuze vyplynulo, že je zájem o další informace a rozdíly mezi technologiemi PET a PCL, které si nekonkurují, ale doplňují se. Tři z pěti hostů konference také např. zmínili zájem na integraci pasivních senzorů do vlastních prostředků SHORAD, které pořizují od německých firem Diehl Defence a Hensoldt. Zástupci těchto významných společností se také konference účastnili, čímž bylo navázáno na podpis strategického partnerství mezi společnostmi Hensoldt, Diehl Defence a ERA Pardubice v loňském roce na veletrhu ILA Berlin 2024.
Následující den navštívili delegáti zúčastněných států firmu ERA, jako jednoho z možných dodavatelů pro ESSI. Zástupci firmy ERA seznámili delegáty s jedinečnými vlastnostmi svých systémů a v živé ukázce demonstrovali obsluhu a fungování systému VERA-NG. Návštěva podniku byla příležitostí pro zahraniční partnery seznámit se s dlouholetou tradicí a zkušenostmi českého průmyslu.
První setkání podskupiny ESSI bylo zahájením diskuze o možnostech integrace pasivních sledovacích systémů do evropské protivzdušné obrany. Zúčastněné státy vyjádřily zájem o pokračování spolupráce a předběžně se dohodly na dalším jednání koncem roku 2025. Na konferenci silně rezonoval zájem seznámit se v rámci budoucích jednání s možnostmi fúze různých systémů velení a řízení a senzorů do jedné sítě. Na jednání podskupiny ESSI se potvrdil zájem o výměnu zkušeností v oblasti budování PVO, nicméně k případnému společnému pořizování nových systémů vede ještě dlouhá cesta harmonizace zájmů jednotlivých států.
"Pasivní sledovací systémy jsou jen jednou z mnoha součástí vícevrstvé protivzdušné obrany, nikdy nemohou nahradit jiné, např. aktivní, senzory v dané síti a naopak. Pracovat však společně na integraci různých zdrojů dat do jednotného systémů velení a řízení by mělo být základem budoucí evropské PVO. Ostatně projekt má agnostický postoj k efektorům – některé státy budou používat německý IRIS-T, ČR zase systém SPYDER CZ. Úkolem projektu je pomoci k vytvoření architektury pro sdílení dat napříč," uzavírá Ondřej Šamonil.