V Kyjově se soutěžilo o ceny. Zachraňovaly se životy a bojovalo klávesnicí

Autor: Jana Deckerová

Včerejší program v Kyjově patřil vojákům z Velitelství výcviku-Vojenské akademie Vyškov a Univerzity obrany Brno. V rámci Týdne s armádou se děti naučily poskytovat první pomoc a zjistily, že i běžný počítač, klávesnice nebo myš může sloužit k výcviku našich vojáků.

Sotva se přes tři sta dětí druhého stupně základních škol pohodlně usadilo v sále kyjovského Kulturního domu, začal pro ně program pěkně zostra a po vojensku. Po příchodu nadporučíka Tomáše Dědocha z Velitelství výcviku-Vojenské akademie Vyškov bylo hned jasné, že přišel voják s přirozenou autoritou. Pozor! Vztyk! Sednout! Jasné a hlasité povely děti trochu vyvedly z míry. Okamžitě nastalo ticho a během vteřiny stály všechny v pozoru.

Teprve když si nadporučík Dědoch zjednal respekt, usmál se a zahájil komponovanou prezentaci o činnosti Velitelství výcviku-Vojenské akademii Vyškov. „Naše výcvikové zařízení je takovou vstupní bránou do Armády České republiky,“ prozradil. "V okamžiku, kdy se člověk rozhodne stát profesionálním vojákem, zamíří po všech zdravotních a dalších nezbytnostech jeho kroky k nám do Vyškova, kde absolvuje náročný tříměsíční výcvik. Teprve po jeho úspěšném zakončení a po přísaze se stane jedním z nás.“

Co všechno takový výcvik obnáší se děti dozvěděly z několika krátkých filmů. Hned nato dorazil na jeviště praporčík Milan Štípal, instruktor z oddělení přípravy zdravotnických odborností, který dětem vysvětlil základy poskytnutí první pomoci, pokud by se někdy dostaly do situace, kdy mohou zachránit zraněnému člověku život.

„Na dětech bylo vidět, že mají o dané téma velký zájem,“ řekl praporčík Štípal. „Hlásily se a reagovaly na všechny moje dotazy. Ale z odborného pohledu musím říci, že vědomosti a hlavně praktické úkony v poskytování laické první pomoci nejsou dobré. Je vidět, že tyto odborné ukázky ve školách v praxi chybí nebo je nevedou odborně proškolení lidé. Velmi bych uvítal větší propojení Armády České republiky a základních škol, kde by vojáci, třeba v rámci nějakého branného předmětu, mohli dětem ukázat, jak správně první pomoc zraněnému poskytnout.“

Pak už nastoupili „počítačoví machři“ z brněnské Univerzity obrany s ukázkou využití výpočetní techniky při simulaci bojové činnosti. „Pro děti jsme připravili speciální soutěž pro dvě družstva s využitím počítačového programu,“ uvedl podplukovník Vladimír Šidla z Univerzity obrany Brno. „Na velké plátno se promítá děj a děti střílí na různé cíle nebo se například musí zmocnit speciální techniky z týlu protivníka.“

Děti byly nadšené a z jejich výkonů bylo znát, že s počítači jsou na tom mnohem lépe než v technice poskytování první pomoci. Ve virtuálním světě počítačových her se cítí jako ryby ve vodě, ale pomoci zraněnému by měl umět každý z nás. Nikdy nevíme, kdy se s touto krizovou situací můžeme v životě setkat, a zachránit někomu život se může hodit každému z nás.

Program doplnily statické ukázky Velitelství výcviku-Vojenské akademie Vyškov, 74. lehkého motorizovaného praporu Bučovice a Základny neopravovaného materiálu Brno.