Nadporučík David Izig zástupce velitele roty zabezpečení a vrchní praporčík prap. Pavel Libich při výcviku v jihočeských Boleticích
Obrázek x z y
13.2.2013
Celkem dva týdny, ve kterých se ve výcvikových prostorech Vojenského újezdu Boletice vystřídali téměř všichni příslušníci 311. praporu radiační, chemické a biologické ochrany, představovala praktická vševojsková příprava.
V nelehkých zimních podmínkách si tak liberečtí, kteří patří ve své odbornosti ke světové elitě, zopakovali základy, bez nichž není voják vojákem. „V první řadě jsme vojáci, kteří potřebují mít v krvi návyky, bez nichž se neobejdeme a které mnohdy zachraňují životy,“ uvedl vrchní praporčík praporu praporčík Pavel Libich.
Jeho kolegové v nelehkém terénu zimní Šumavy v uplynulých dnech procvičovali celou škálu dovedností, které spadají právě do vševojskové přípravy. Prověřili si nejen taktiku, topografickou, spojovací, zdravotnickou či střeleckou přípravu, ale také utužili drily, tedy jednotlivé reakce na nenadálé situace.
Nedaleko statku na Podvoří cvičili chemici v úterý 12. února mimo jiné jak správně reagovat na situaci, kdy vozidlo v koloně najede na nástražný systém a dojde k výbuchu s úmrtím i zraněním. Navíc kolonu ze zálohy napadli nepřátelé.
Zástupce velitele roty zabezpečení střediska speciálního určení 311. praporu nadporučík David Izing podtrhl: „Procvičujeme napadení kolony spojené s faktem, že první vozidlo najelo na nástražný systém, je v něm těžce zraněný voják a na tuto situaci musejí ostatní reagovat. Tedy nezpanikařit, ale s chladnou hlavou tuto situaci řešit. Ostatně právě tahle událost je nejčastějším nebezpečím, se kterým se v zahraničních misích setkáváme. Využíváme při výcviku nejen dosavadních našich zkušeností z Iráku, ale i poznatků z Afghánistánu.“
V tom okamžiku vozidla Landrover s vojáky najíždějí po polní cestě jedno za druhým do stanoveného prostoru. Vojáci patrolující na vozidlech bedlivě sledují okolí. Zcela nečekaně se ale náhle ozve výbuch a ve vysílačce se ozve hlášení veliteli, že kolona byla napadena. První vozidlo dostalo zásah po explozi nastražené trhaviny. Jeden z vojáků, byl smrtelně zraněn…
Vojáci vyskakují z vozidel a okamžitě zahajují prohlídku pod vozidly i kolem nich, zda se tam nenacházejí podezřelé předměty, které by je mohly ohrozit. Zaujímají obranu a poté co jeden z pozorovatelů upozorní na nebezpečného vetřelce, zahájí palbu.
Útočníci se stáhnou a chemici pokračují v operaci na záchranu života kamaráda. Už během boje byl přivolán vrtulník a operace pod vžitým názvem MEDEVAC může pokračovat. Poté, co je těžce zraněný voják naložen do vrtulníku, velitel simulovanou akci končí a vyhodnocuje klady i zápory při právě provedeném výcviku každému jednotlivci.
„V minulém týdnu jsme absolvovali asi poslední střelby ze samopalu Sa vz.58. Bylo to takové nostalgické loučení se zbraní, na kterou jsme byli zvyklí. Brzy bychom měli přezbrojit a příště už vyjedeme do výcvikového prostoru zřejmě se samonabíjecími puškami BREN,“ řekl praporčík Libich.
Ten také prozradil, že liberečtí chemici se do výcvikových prostorů v Boleticích přesunuli po vlastní ose a také zpáteční cestu domů absolvují s vlastními vozidly. Velitelé chtěli vyzkoušet přesun do posádky v severočeském Liberci v koloně za doprovodu Vojenské policie. Vzhledem k nepříznivému počasí a sněhovým nadílkám museli od tohoto plánu ustoupit a tak se vojáci budou vracet zpět opět po skupinkách, které většinou tvoří jen tři vozidla.
Přípravu v šumavských lesích využili ke zdokonalování a také jistému sladění vojáků v jednotkách, které jsou postupně doplňovány nováčky. Věkový průměr cvičících třeba představoval v době naší návštěvy třiceti let. V blízké budoucnosti čeká liberecké vojáky certifikační cvičení, které předchází začlenění do Sil rychlé reakce NATO (NRF), a proto využívají každé příležitosti, aby tak, jako v minulosti, obstáli na výtečnou nejen ve své odbornosti, ale také ve vševojskové polní přípravě.