V jihočeském Táboře sklidili vojáci 9. jednotky PRT velký potlesk

Autor: Miroslav Šindelář

Na Žižkově náměstí v Táboře se v pátek 7. září uskutečnil slavnostní nástup 9. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar, která se nedávno vrátila z Afghánistánu.

Spolu nimi na táborském náměstí převzali ocenění příslušníci 5. zastoupení Armády České republiky na velitelství mise ISAF po návratu ze zahraniční operace ISAF v Afghánistánu. Ministra obrany na nástupu zastupoval generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita. S ním se dále zúčastnili náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Petr Pavel, zástupce náčelníka GŠ AČR - ředitel Společného operačního centra MO generál Aleš Opata a další hosté. Ti reprezentaci nejen armády, ale celé České republiky v zahraničí, ocenili předáním téměř čtyř stovek medailí, odznaků a věcných darů.

„Mise v Afghánistánu je tou nejtěžší zkouškou, jakou dnes může český voják projít. Podmínky udržení míru a stability jsou v této zemi velmi složité – ale poznatky, které jsou tam získávány, jedinečným způsobem posilují úroveň naší armády,“ řekl v projevu Jan Vylita a v závěru všem za příkladnou práci poděkoval: „Byli jste v komplexním pohledu jednotka, za kterou zůstalo obdivuhodné dílo. Armáda České republiky i město Tábor na vás mohou být hrdé.“

Náčelník generálního štábu generál Petr Pavel poté připomněl nelehkou práci této jednotky v období, kdy nepřátelé zvyšovali svou aktivitu. Ocenil, že se veliteli podařilo přivézt všechny vojáky v pořádku zpět domů. Vyzvedl ocenění, kterých se České republice dostává skrze vojáky od koaličních spojenců. „Už jen počet odznaků za bojový kontakt, které jsme dnes předali, svědčí o tom, že vaše mise nebyla rozhodně procházkou růžovou zahradou,“ řekl generál Pavel a podtrhl, že nedávná návštěva předsedy vlády potvrdila, že práce našich vojáků není v Afghánistánu jednoduchá, o čemž se premiér měl možnost osobně přesvědčit. Navíc si je náčelník Generálního štábu AČR jistý, že dnešní armáda je díky získaným bojovým zkušenostem mnohem lépe připravena na případnou obranu vlasti.

Starosta města Jiří Fišer připnul na bojový prapor 42. mechanizovaného praporu „Svatováclavského“ již desátou stuhu. To proto, že právě vojáci táborského útvaru tvořili jádro 9. jednotky a stejně jako předchozí stuhy, i tu jubilejní desátou, získali za příkladné plnění úkolů. Stuhy na praporu připomínají třeba i účinkování táborských vojáků v mírových misích na Balkáně či pomoc občanům při povodních v roce 2002.

Jednotku o celkovém počtu 293 vojáků, z nichž bylo deset žen, doplnili specialisté z 21 dalších vojenských útvarů a zařízení AČR. Nejmladšímu vojákovi bylo v den odletu do Afghánistánu 21 let, nejstaršímu 54 let a věkový průměr jednotky činil 32 let. Téměř 90 % příslušníků jednotky již mělo své zkušenosti s nasazením v zahraniční operaci.

„Hlavním úkolem našich vojáků v Lógaru zůstává zajištění bezpečnosti českých civilních expertů v rámci probíhajícího rekonstrukčního procesu v Afghánistánu, spoluprací s místními autoritami a výcvikem afghánských bezpečnostních sil přispívat ke zvyšování stability, bezpečnosti a legitimity afghánské vlády,“ vysvětlil velitel 9. jednotky PRT plukovník gšt. Antonín Genser. Doplnil, že v sestavě jednotky sehrával neméně důležitou roli prvek určený ke spolupráci s místním obyvatelstvem PSYOPS/CIMIC, který prováděl takzvané projekty rychlého dopadu zaměřené zejména na oblast školství a zdravotnictví. Tedy vyhledával lokality, kde mohli čeští odborníci nejefektivněji pomoci místním. Češi také pomáhali v Afghánistánu i díky mezinárodnímu hnutí Na vlastních nohou – Stonožka. Tentokrát se poprvé stalo, že čeští vojáci z prostředků, které získaly norské děti, mohli realizovat projekt vzdělávání afghánských žen.

„Do Afghánistánu jsme odjeli proto, abychom dostáli závazkům České republiky v rámci Severoatlantické aliance a podpořili zde rekonstrukční proces,“ dodal plukovník Genser. Antonín Genser, který velel od roku 2001 do roku 2006 právě táborskému mechanizovanému praporu 4. brigády rychlého nasazení, bude na působení v Afghánistánu vzpomínat jako na zkušenost, kterou nelze nikde jinde získat.

Práci vojáků 9. jednotky PRT v daleké afghánské provincii Lógar a reprezentaci českého státu odměnili příbuzní i náhodní svědci slavnostního nástupu v Táboře v samotném závěru velkým potleskem.