Tisíce autolékárniček ze stonožkových škol míří do Afghánistánu

Autor: Jan Procházka

Vyhlášená sbírka autolékárniček dětským stonožkovým hnutím „Na vlastních nohou“ pro Afghánistán nekončí. Po celé republice jich děti v základních a mateřských školách shromáždily již tisíce. Do akce se zapojily nejen celé rodiny, ale tento nápad oslovil v řadě měst a vesnic i další místní sdružení.

V úterý 5. dubna měly děti v Základní škole ve Spáleném Poříčí konečně možnost předat zástupcům české armády přesně jeden tisíc sto jednu lékárničku, které ve škole shromažďovaly od ledna. Slavnostního předání se kromě prezidentky stonožkového hnutí Běly Gran Jensen zúčastnili také 1. zástupce náčelníka Generálního štábu brigádní generál Miroslav Žižka a starosta města Spálené Poříčí Pavel Čížek.

„Sesbírat lékárničky nám trvalo tři měsíce. Někdo přinesl jednu, další dvě, a našly se děti, které jich z tašky vytáhly rovnou šest,“ řekl ředitel školy Jiří Šeffl a dodal: „Nešlo o to závodit, kdo víc. Cílem bylo pomoci jiným dětem, jiným lidem. Nesbírali jsme jen my ve Spáleném Poříčí a v přilehlých obcích, ale protože starosta Čížek oslovil přes Sdružení měst a obcí i další kolegy, zapojily se další obce. Poděkování tak patří občanům ze Štíchovic u Manětína, z Heřmanovy Huti, Milče, Holoubkova, Sušice, Cheznovic, Nalžovských Hor a Starého Sedliště.“

Sbírat a nosit je jedna věc, ale co s lékárničkami než je vojáci odvezou, je problém další. Dát je do beden, do pytlů? To ale nikdo neuvidí, kolik že těch lékárniček vlastně je. Jenže děti vždy mají v záloze nějaký ten nápad, a tak se stavělo. Stavěla se „Zeď pro život“, barevná tak, jak je, a měly by být, pestrý život dětí na celém světě. „Ta zeď je úžasná až je mi líto, že ji budeme bourat,“ uvedl při přebírání daru generál Žižka a ihned doplnil: „Bourat zde však neznamená ničit, protože každá lékárnička z této zdi přispěje ke zlepšení života dětí i dospělých v Afghánistánu. Vaše pomoc pomáhá chránit také české vojáky. Místní obyvatelé tím, že jim čeští vojáci skutečně pomáhají, je lépe vnímají a spolupracují s nimi při realizaci různých humanitárních projektů.“

Těmi, kdo se o rozdělení lékárniček budou v nejbližších dnech a týdnech starat, budou vojáci ze 7. jednotky provinčního rekonstrukčního týmu. Běla Gran Jensen dětem ve Spáleném Poříčí přivezla pozdrav až ze vzdáleného Lógaru od kapitánky Lady Kovářové, která v 7. PRT pracuje. „Ahoj kluci a holky,“ píše Lada a pokračuje: „Vaše zeď je úžasná a my již teď plánujeme, co s lékárničkami podnikneme. Nebojte se, my už také máme nápad, a ani my nezahálíme. Plánujme projekt vzdělávaní dětí a učitelů v první pomoci. Pracovně jsme tento projekt nazvali Wave, neboli vlna. Díky vaší pomoci se nám podaří zaplavit provincii Lógar ne vlnou, ale přímo tsunami první pomoci a dobré vůle.“

Co na to děti? Drží všem vojákům v Afghánistánu palce ať se jim lékárničkové tsunami podaří a ať se všichni vrátí v pořádku domů.