Odkaz 17. listopadu: Překroucená historie nesmí být argumentem pro dnešek ani budoucnost

Autor: Olga Haladová, Mira Třebická, komunikační manažerka náčelníka GŠ AČR

Pietním aktem u Hlávkovy koleje a v kasárnách v Praze – Ruzyni si nejen armáda, ale i představitelé státu a veteránských organizací připomněli jedenasedmdesáté výročí uzavření vysokých škol nacisty a uplynutí jedenadvaceti let od pádu komunistické totality.

Vzpomínky na 17. listopad 1939 se před Hlávkovou kolejí na Praze 2 zúčastnil prezident republiky a vrchní velitel ozbrojených sil Václav Klaus, náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Vlastimil Picek, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské, nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, hodnostáři církve Československé husitské a další představitelé politického a společenského života.

Václav Klaus ve svém projevu řekl: „Každý rok se zde snažíme to, co se stalo před 71 lety, popsat, uvést souvislosti, připomenout záměry, které tím byly sledovány, zamyslet se nad následky, které to mělo. Už se k tomu asi moc dodat nedá, určitě ne něco zcela nového nebo objevného.“ Podle prezidenta republiky nemohou být Češi pyšní na incidenty hnané principem kolektivní viny, nesmí se však zároveň ztratit pojem o proporcích. „Domnívám se totiž, že součet všech poválečných neobhajitelných a ničemu dobrému neprospívajících činů, ke kterým došlo na našem území, se svým rozsahem nemůže ani zdaleka vyrovnat tomu, co se v předcházejících letech každou hodinu dělo v koncentračních táborech, ve věznicích, na válečných bojištích a v nacisty okupovaných oblastech,“ připomněl prezident. Zároveň dodal, že právě proto zde máme dnes být a že smysl vzpomínkových akcí jako je tato je především nejen v připomínání historické pravdy, ale i v nastolování požadavku, aby překroucená historie nebyla používána jako argument pro dnešek a už vůbec ne pro budoucnost.

V areálu kasáren v Praze – Ruzyni se poté konala vzpomínka u památníku „Ruzyně 1939 – 1941; Nezapomeneme“. Zde bylo 17. listopadu 1939 popraveno devět studentských předáků, kteří se zúčastnili pohřbu Jana Opletala. Areál kasáren v Ruzyni je spojen také s tragickým osudem československých vojáků, důstojníků a generálů, kteří spojili své síly v odbojové organizaci Obrana národa.

Za resort obrany uctili památku obětí položením věnce ředitelka odboru mimoresortní spolupráce ministerstva obrany Iveta Hlásecká a zástupce náčelníka Generálního štábu AČR – náčelník štábu generálmajor Josef Bečvář. Ten se v projevu zamýšlel také nad tím, jaký význam mají tyto události dnes, pro mladou vojenskou generaci. „Moderní, plně profesionální česká armáda uchovává důstojným způsobem historické tradice, předávané od legionářů po bojovníky obou válek i účastníků třetího odboje. (…) Ani dnes nejsou pojmy vlastenectví, čest či odvaha prázdnými slovy, naopak. Naši profesionálové jim dávají bohatý a smysluplný obsah. Jsem přesvědčen, že i mrtví a umučení hrdinové, kterým tu dnes vzdáváme hold, by byli na své nástupce právem hrdí,“ uvedl generál Bečvář.