Švédská armáda na cestě k plné profesionalizaci

V pondělí 17. května 2010 zahájil náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Vlastimil Picek třídenní oficiální návštěvu Švédska.

V doprovodu velvyslance České republiky ve Švédsku Jana Káry se ve Stockholmu setkal s vrchním velitelem Ozbrojených sil Švédska generálem Sverkerem Göransonem a státním tajemníkem Ministerstva obrany Hakanem Jevrellem.

Představitelé obou zemí se při společném jednání navzájem seznámili s průběhem a podmínkami transformace ozbrojených sil obou armád. Švédská armáda prochází reformou již od roku 2000. V současné době se nachází v její třetí a poslední fázi, kterou by měla ukončit v roce 2014. Se změnou bezpečnostní politiky Švédska jsme zahájili cestu „od izolace k aktivní účasti a mezinárodní spolupráci,“ uvedl na začátku jednání admirál Jorgen Ericsson. Poté zdůraznil, že cílem reformy švédské armády je přechod od velké národní armády založené na teritoriálních silách a principu povinné vojenské služby, k malé, moderní, plně profesionální a interoperabilní armádě s expedičními schopnostmi, působícími na základě mezinárodní spolupráce. Švédská armáda se stejně jako další evropské armády potýká s limitovanými finančními prostředky. I z tohoto důvodu úzce spolupracuje v rámci tzv. „Nordick Defence Co-operation“ se sousedními státy Norskem, Finskem a Dánskem např. při výcviku, logistickém zabezpečení jednotek či pořizování nové výzbroje, což přináší nemalé finanční úspory.

Od 1. června tohoto roku upouští Švédsko od povinné vojenské služby a zahajuje plnou profesionalizaci armády. V rámci jednání se tak švédská delegace zajímala zejména o zkušenosti z profesionalizace českých ozbrojených sil včetně způsobu doplňování jednotek a náboru nových vojáků, struktury hodnostních sborů, systému přípravy, vzdělávání a výcviku vojáků. „Jsme teprve na začátku profesionalizace a každá vaše zkušenost, kterou nám předáte, je tak pro nás velmi cenná,“ zdůraznil státní tajemník Ministerstva obrany Hakan Jevrell při setkání s generálem Pickem. Švédští vojáci pak seznámili českou delegaci s připravovanými kroky. „Každý rok bychom rádi zrekrutovali na 4000 nových profesionálů,“ uvedl generál Göranson.

Druhým bodem společné diskuse představitelů obou armád byla výměna zkušeností z působení v zahraničních operacích, zejména z Afghánistánu a Kosova. V Afghánistánu působí v současné době na 500 švédských vojáků, a to jak na velitelstvích ISAF, tak i např. v PRT v Mazar-e-Sharif či výcvikovém a poradním týmu (OMLT) u praporu (kandaku) Afghánské národní armády. „Česká armáda připravuje v druhé polovině roku nasazení svého OMLT, který bude působit s kandakem Afghánské národní armády v provincii Vardak,“ uvedl generál Picek a zajímal se zejména o podrobnosti přípravy vojáků švédského OMLT.

Společná jednání uzavřela výměna zkušeností z procesu plánování a pořizování nové výzbroje, techniky a vybavení pro jednotky či jejich modernizace. „Naše zkušenosti jsou takové, že každá nová operace si žádá nové vybavení pro jednotky a s každou novou operací se objevuje řada nových požadavků,“ zhodnotil dosavadní poznatky admirál Lei Nylander zodpovědný ve švédské armádě za tuto oblast a dodal: „Občas bychom potřebovali najít nějakého Santa Clause, abychom je mohli všechny splnit.“ Potvrdil tak, že i švédská armáda musí pečlivě zvažovat, jakou novou techniku s ohledem na přidělené finanční prostředky pořídí. Zdůraznil, že i v této oblasti úzce spolupracují se sousedními státy. „Pokud děláme vše společně, není to jen náš samostatný cíl, ale cíl nás všech. Proto je tato spolupráce pro všechny zainteresované strany efektivní,“ uvedl admirál Nylander.

Podstatnou část diskuse odborníků z obou armád zabralo zhodnocení spolupráce při projektu víceúčelového nadzvukového letounu JAS-39 Gripen. „Jako uživatelé jsme s tímto letounem absolutně spokojeni,“ potvrdil kvality letounu brigádní generál Bohuslav Dvořák, ředitel sekce druhů sil-operační sekce. „Gripen byl pro nás dobrou volbou,“ podpořil jeho slova i velitel 21. základny taktického letectva a pilot gripenu plukovník Petr Mikulenka, který navíc ocenil perfektní logistickou podporu ze strany Švédska v průběhu ostrahy vzdušného prostoru pobaltských zemí českými supersoniky. „To, jaké letouny bude mít AČR ve výzbroji po vypršení smlouvy o pronájmu, je otázkou politického rozhodnutí a široké diskuse odborníků,“ reagoval na dotaz švédských kolegů týkající se další budoucnosti těchto letounů v AČR generál Picek. Generál Göranson v závěru diskuse uvedl, že švédská armáda plánuje používat tyto letouny nejméně do roku 2040.

Švédská armáda

• Je rozdělena na tři složky: pozemní vojsko, námořnictvo a letectvo;
• Švédsko má brannou povinnost od 18 do 47 let věku;
• Každý Švéd doposud musel absolvovat minimálně sedm měsíců vojenské služby. Délka služby je závislá na druhu vojska a zastávané pozici;
• Po splnění povinné služby může být každý až do 47 let věku v případě potřeby povolán;
• Od 1. června 2010 ruší Švédsko povinnou vojenskou službu a zahajuje plnou profesionalizaci ozbrojených sil;
• Švédsko není členem žádné vojenské aliance. Je členem Partnerství pro mír (od roku 1994) a EU (od roku 1995);
• Švédští vojáci se běžně účastní mírových misí jak pod hlavičkou NATO, tak pod hlavičkou EU či OSN. V současné době má např. Švédsko mimo jiné zastoupení v Afghánistánu, v Kosovu, v Bosně a Hercegovině a v silách NAVFOR v operaci EU ATALANTA. Švédští vojáci rovněž působí jako pozorovatelé OSN.

Autorka: podplukovnice Jana Růžičková, oddělení komunikace s veřejností, Generální štáb AČR