Studium si zpestřují vojenským drilem. Školám posluchači v Aktivní záloze nevadí

Autor: Miroslava Pašková

Povinnou vojnu, natož vojenské katedry vysokých škol, nezažili. Přesto, a možná právě proto, vstupují vysokoškoláci do Aktivní zálohy. „Je to zkušenost, kterou by si měl projít opravdu každý. Musím říct, že za těch šest týdnů na vojně jsem o dost dospěl a hodně věcí pochopil,“ říká o základním výcviku ve Vyškově vojín Václav Karban, který při studiu na VŠE „slouží“ v Aktivní záloze.

Aktivní záloha (AZ) je součástí zálohy našich ozbrojených sil. Je určená především pro doplňování ozbrojených sil ve válečném stavu, uplatňuje se i při nevojenských krizových situacích, aby bylo ochráněno zdraví osob, zabráněno škodám na majetku a odstraněny následky pohrom. Příslušníci AZ, kteří neabsolvovali základní vojenskou službu (zrušenou v roce 2005), procházejí krátkým intenzivním výcvikem a pak tráví každý rok tři týdny na cvičení.

Námi oslovení studenti a současně příslušníci AZ připouštějí, že jim základní vojenská služba tak trochu chybí, ale snaha vynahradit si ji rozhodně není hlavní motivací pro vstup do záloh. „Chtěl jsem dát vlasti něco zpátky. Je spousta lidí, kteří jen hloupě kecají, ale přiložit ruku k dílu se jim nechce. Zároveň jsem si říkal, že se určitě něco nového naučím, něco zajímavého zažiji,“ shrnuje své důvody Václav Karban, budoucí auditor nebo finančník.

Podobně to vidí i Tomáš Mezuláník, který souběžně studuje práva, mezinárodní vztahy a bezpečnostní a strategická studia: „Lákalo mě zkusit si projít vojenským drilem a nahlédnout do života vojáka, něco nového se naučit. V neposlední řadě to bylo a je pochopitelně i vlastenectví.“

Mezi loňské přírůstky do řad AZ patří také Pavel Novotný, posluchač informatiky, logistiky a učitelství odborných předmětů. „Seznámil jsem se se zbraněmi, které armáda používá, a přičichl jsem k vojenským taktikám,“ líčí ve zkratce, co mu výcvik přinesl. Tomáš Mezuláník hodnotí základní výcvik také kladně: „Určitě byl přínosný. Naučili jsme se základy zdravovědy, topografie, taktiky a podobně.“

Zatímco úvodní výcvik je pro všechny stejný, další dráhu příslušníků AZ určuje jejich zařazení. Buď mohou sloužit u pěší strážní roty při některém z krajských vojenských velitelství, nebo se mohou pokusit dostat k vojenskému útvaru – AZ působí jen u některých, a jednoznačně největší prestiži se těší Rota Z u 601. skupiny speciálních sil. Velká poptávka je také po četě AZ u 41. mechanizovaného praporu 4. brigády rychlého nasazení.

Ačkoli příslušníci AZ po dobu trvání kontraktu pobírají symbolickou odměnu 500 korun měsíčně a při povolání na cvičení mají nárok na proplacení jízdného, bezplatné ubytování, stravování a náhradu ušlé mzdy, jsou právě tři týdny cvičení ročně hlavním kamenem úrazu. Řada zaměstnavatelů nechce své pracovníky uvolňovat, ačkoli jim to zákon přikazuje.

Nováčci z řad studentů jsou v tomto optimisté. „Týdenní cvičení mě čeká na konci května. Mluvil jsem s děkanem a nevidí v tom problém,“ chválí přístup Technické univerzity v Liberci Pavel Novotný. Tomáš Mezuláník sází na domluvu s profesory: „Mnohdy je vyžadována stoprocentní účast na seminářích, nicméně to není neřešitelné. Domlouvám se přímo s vyučujícími na náhradním plnění.“ Václav Karban už otázku konzultoval i se zaměstnavatelem: „Do školy už moc nechodím, píši diplomku a pracuji na plný úvazek. Firma mi přislíbila, že mě bude na cvičení pouštět. Ale ve škole by to asi bylo každému jedno, jestli tam jsem nebo ne.“

Zda a jak v tomto ohledu podporují studenty vysoké školy, jsme ověřili dotazem u těch největších z nich. „Pokud by se na nás takový student obrátil, tak mu vyjdeme samozřejmě maximálně vstříc. V případě, že by se musel účastnit cvičení, bude uvolněn z výuky, zvládne-li i při cvičení ostatní studijní povinnosti, bude mu umožněno ukončit předmět. Nezvládne-li nebo bude během zkouškového období na cvičení, bude mu předmět omluven,“ popisuje Eva Pluskalová z PR oddělení Vysoké školy ekonomické.

Naopak Masarykova univerzita v Brně je ve srovnání s VŠE striktní. „S ohledem na to, že studenti nejsou zaměstnanci, museli by i v těchto případech postupovat podle vnitřních předpisů pro studenty a požádat o přerušení studia, což studijní řád umožňuje. Předpokládám, že by takovému požadavku jistě bylo vyhověno. Případně by mohl student požádat ještě o individuální studijní plán,“ sdělila tisková mluvčí Tereza Fojtová. Je ovšem logické, že pokud jde jen o týdenní cvičení, není nutné přerušovat studium. „Na Fakultě sociálních studií MU s tím není žádný problém,“ ubezpečuje Tomáš Mezuláník.

A jak reagují spolužáci příslušníků AZ? „Vyptávají se mě na výcvik, na Vyškov a jiné. Oni to nezažili, tak chtějí vědět, jaké to je. Taky se dost bavíme o armádní Bibli, kterou jsem dostal od vojenského kaplana,“ líčí zájem svých spolužáků Pavel Novotný. Stejnou zkušenost má i Václav Karban: „Některým se to líbí, přijde jim to dobré, někteří se dokonce vyptávají, co vstup do AZ obnáší.“

Aktivní záloha má tu výhodu, že umožňuje zájemcům skloubit dvě kariéry – civilní a vojenskou. Není výjimkou, že bývalý profesionální voják vstoupí do AZ, kdežto příslušník AZ se stane vojákem z povolání.

S takovou myšlenkou koketuje i vojín Novotný: „Rád bych po škole získal pozici letového dispečera či něco blíže logistice a řízení systémů. Když to bude v armádě, tím lépe.“ Trvalému oblečení uniformy by se nebránil ani vojín Karban, který si ovšem není jistý potřebností své profesní orientace v ozbrojených silách: „Jsem přeci jenom vzděláním ekonom, specialista na mezinárodní obchod a finance, a takových jednak chodí po světě stovky a jednak si nejsem jist, jestli je armáda potřebuje.“ Svou budoucnost začíná plánovat i vojín Mezuláník: „Ještě mám před sebou pár let na vysoké škole, ale uplatnění v armádě nebo na ministerstvu obrany jsou varianty, se kterými do budoucna pracuji.“

O tématu AZ můžete diskutovat na www.facebook.com/aktivnizalohy