Strakoničtí vojáci v roli pedagogů (1)
Obrázek x z y
5.1.2012
Český jazyk, matematika, dějepis, fyzika či tělesná výchova – nejen tyto předměty vyučovali příslušníci 252. protiletadlového raketového oddílu ze Strakonic ve dvou základních školách na jihu Čech. Vojáci si takto netradičně měli ověřit a prohloubit své pedagogické schopnosti, které využívají při práci se svými podřízenými.
Se základní školou v Šumavských Hošticích a T. G. Masaryka ve Vimperku strakoničtí vojáci dlouhodobě spolupracují. Pro zdejší žáky pravidelně organizují branné dny a rozličné ukázky, aby jim přiblížili svoji práci. Na sklonku loňského roku se jim však představili trochu neobvykle, v roli pedagogů.
Autorem této neotřelé myšlenky, a do jisté míry i experimentu, je podplukovník Jaroslav Daverný, velitel 252. protiletadlového raketového oddílu. „V posledních třech letech se potýkáme s nedostatkem čerstvých absolventů vysokých škol. Chybí nám tak mladí perspektivní lidé, kteří by do naší práce vnesli nové vzdělávací metody a přístupy s cílem zefektivnit odbornou přípravu našich příslušníků.“
Roli pedagoga si příslušníci oddílu vyzkoušeli v několika vyučovacích hodinách. Vždy se jednalo o vojáky, kteří slouží na různých velitelských funkcích – od velitelů družstev až po velitele baterií či důstojníky ze štábu. Právě oni musí být nejen odborníky ve svém oboru, ale musí splňovat i určité pedagogické předpoklady. „Získat si respekt a důvěru svých podřízených, být schopen fungovat v mezilidských vztazích, mít cit pro situaci či správným způsobem podat posluchačům přednášené téma, to vše je od nich vyžadováno,“ vysvětluje podplukovník Daverný.
Počínání vojáků sledovali skuteční učitelé, kteří jim na konci každé vyučovací hodiny poskytli cenné rady a připomínky, co ve své práci zlepšit. „Pro děti to bylo příjemné oživení výuky. A vojáci si zase vyzkoušeli, že není nikterak jednoduché udržet si pozornost posluchačů, v tomto případě navíc ještě roztržitých dětí,“ konstatovala jedna z učitelek. Její slova potvrdil nadrotmistr Tomáš Páník: „Uvědomil jsem si, že má-li být výuka kvalitní, musí jí předcházet důkladná příprava. Je důležité znát úroveň dosavadních znalostí posluchačů a tomu přizpůsobit formu výuky. Vyžaduje to mimo jiné i notnou dávku empatie a velmi dobré komunikační schopnosti.“ „Zároveň nás ale všechny překvapilo, jak 45 vyučovacích minut rychle uteče, jestliže stojíte před katedrou v roli učitele,“ dodal s úsměvem jeho kolega poručík Pavel Hojka.
Foto: příslušníci 252. protiletadlového raketového oddílu