Štěstí přeje připraveným

Autor: plukovnice Jana Růžičková, oddělení komunikace s veřejností, Generální štáb AČR

Na letišti v Praze přistává letadlo. Posádka letounu hlásí, že na palubě veze pasažéry vracející se z návštěvy Francouzské Guyany, kteří vykazují známky hemoragické horečky. Okamžitě je aktivován speciální mobilní biologický tým. Scéna jak vystřižená z akčního filmu a přitom skutečnost, která se stala nebo může kdykoliv stát, protože zavlečení závažných a a vysoce nakažlivých infekcí na naše území ať již letecky či po zemi je se zvyšujícícím se turismem reálnou hrozbou.

Naštěstí v tomto případě však uvedená nákaza nebyla prokázána. Biologické zbraně a jejich zneužití pro biokriminální činy či bioterorismus jsou u nás našim občanům naštěstí známé právě jen z akčních filmů stejně tak, jako většina nebezpečných a exotických infekcí, proti kterým hrdinové těchto filmů hledají protilátky. Již reálněji si dovedou představit v našich podmínkách nehody v mikrobiologických laboratořích či farmaceutickém průmyslu, kdy dojde vlivem například havárie k úniku nebezpečných biologických látek. Na všechny výše uvedená a další možná ohrožení tohoto druhu musí a je naše armáda v rámci systému biologické ochrany připravena a schopná svými silami a prostředky adekvátně reagovat.

Do jednoho ze stacionárních prvků tohoto systému, do Centra biologické ochrany v Těchoníně, zavítal v úterý 21. února náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Vlastimil Picek v doprovodu svého zástupce generálmajora Petra Pavla a ředitele odboru vojenského zdravotnictví plukovníka Božetěcha Jurenky. Jejich pracovní cesta se neuskutečnila náhodou. Vládou v loňském roce schválená Bílá kniha o obraně stanovuje resortu obrany úkol nalézt s ohledem na náklady na provoz a aktuální rozpočtový výhled do poloviny roku 2012 pro Centrum biologické ochrany Těchonín další využití. A právě o budoucnosti a další existenci tohoto unikátního a specializovaného centra, které nemá ve střední a východní Evropě obdoby, diskutovali přímo v Těchoníně nejvyšší armádní představitelé se zástupci Ústředního vojenského zdravotního ústavu a vedením Centra biologické ochrany.

"Těchonín je unikátní záležitost, ale také finančně velmi nákladné zařízení, které citelně zatěžuje rozpočet armády," konstatoval generál Picek v úvodu jednání. "Musíme proto najít tu optimální variantu, jak za stávající ekonomické situace buď toto zařízení zachovat, dobudovat potřebné kapacity a umožnit mu další rozvoj, nebo omezit aktivity a tím snížit výdaje, což by ale v konečném důsledku vedlo k nevratné ztrátě těchto jedinečných schopností, které deklarujeme pro potřeby NATO," přešel bez jakýchkoliv řečí přímo k věci generál Picek. Tato slova zapříčinila podnětnou a živou diskusi, která nastínila možné směry řešení.

"Je třeba si uvědomit, že otázka zajištění bezpečnosti naší země není jen úkolem armády samotné, ale i dalších složek v tomto státě. Proto jednou z možných cest, jak toto centrum využít, je v prvé řadě buď jeho společné užívání s dalšími ministerstvy, složkami a organizacemi, které jsou zapojeny do bezpečnostního systému ČR, a v druhé řadě také v rámci mezinárodní spolupráce," uvedl generál Pavel a poukázal na skutečnost, že kdyby se změnil charakter tohoto zařízení a otevřelo se i pro zapojení dalších subjektů z civilního sektoru, mohlo by si částečně na svůj provoz vydělat samo. Zájem zahraničních partnerů i civilních subjektů pak v následné diskusi potvrdil jak ředitel Ústavu vojenského zdravotnictví plukovník František Bílek, tak i ředitel CBO Těchonín podplukovník Michal Kroča s tím, že v současné době je limitujícím faktorem pro další vedená jednání zejména konečné rozhodnutí o podobě a využití tohoto centra. Budoucnost vidí například ve spolupráci v oblasti vědy a obranného výzkumu a to jak na domácím, tak i mezinárodním poli, nebo ve vzdělávání zdravotnického personálu infekčních oddělení z jiných nemocnic či školení a výcviku expertů a specialistů biologické ochrany ze zemí NATO.

Následně si generál Picek s doprovodem prohlédl vybavení mobilních týmů a mobilní hospitalizační jednotky, která může být postavena za 24 hodin a je využitelná se svou kapacitou dvou lůžek JIP (jednotky intenzivní péče) a 24 standardními lůžky i mimo teritorium České republiky. Zhlédl i vybavení specializované infekční nemocnice, která připomíná s ohledem na charakter svého zabezpečení a nejvyššího stupně biologické ochrany nedobytnou a funkčně soběstačnou pevnost. Se svými 9 lůžky JIP a 20 lůžky standardní péče, které lze podle potřeby navýšit až o 50 %, je jediným zařízením svého druhu v České republice se zabezpečením nejvyššího stupně biologické ochrany tzv. BSL4. Obdobné pracoviště, ale s menší kapacitou a nižším technickým zabezpečením je pouze ve Fakultní nemocnici na Bulovce. V případě vzniku krizové situace by byla nemocnice v rámci IZS aktivována do 24 hodin. Pro potřebné doplnění personálu se počítá jak s kapacitami AČR, tak s odborníky z civilních specializovaných pracovišť či se uvažuje například i o příslušnících aktivních záloh AČR s odpovídající odborností a proškolením.

"Komplexní Systém biologické ochrany AČR má kromě tohoto stacionárního zařízení vlastní mobilní biologický zásahový tým, který je v minimálním čase schopen pacienta či podezřelý biologický materiál izolovat, transportovat, diagnostikovat a navrhnout opatření. I tím se výrazně snižuje riziko dalšího šíření nemocí mezi populací," zdůrazňuje velitel CBO podplukovník Kroča význam zařízení a celého systému. "Vaše podněty, návrhy a některé detaily, se kterými jste mě dnes seznámili, jsou pro mě velmi cenné a budou podkladem pro jednání o budoucnosti tohoto zařízení, která budou následovat v nejbližším období," zkonstatoval na závěr návštěvy v Těchoníně generál Picek. V souladu se závěry Bílé knihy o obraně musí být rozhodnuto o dalším využití centra do poloviny roku 2012.