Štefánik - renesanční osobnost našich dějin

Generál Milan Rastislav Štefánik přežil vznik samostatného Československa jen o několik měsíců. Devadesáté první výročí Štefánikovy tragické smrti si Pražané připomněli u jeho sochy před hvězdárnou na Petříně.

Doktor Rastislav Štefánik, slovenský politik, vojenský pilot, generál francouzské armády, světoběžník, astronom a československý ministr války, se vedle Tomáše Garrique Masaryka a Edvarda Beneše velkou měrou zasloužil o vznik samostatného československého státu v roce 1918.

Když začátkem dvacátého století začala vize porážky centrálních mocností nabývat jasnějších obrysů, začala být konkrétnější i myšlenka osvobození od Rakouska-Uherska. Pod vedením Masaryka a Beneše, k nimž se připojil také Štefánik, vznikl v Paříži Český zahraniční výbor, posléze přejmenovaný na Českou národní radu, a ještě později na Národní radu československou. Tu 29. června 1918 uznali Francouzi za základ příští československé vlády.

Štefánik po vypuknutí první světové války dobrovolně vstoupil do francouzské armády a jako letec bojoval ve Francii a v Srbsku. Od roku 1916 se osobně podílel na vytváření československých vojenských jednotek na francouzské, ruské a italské frontě. Dne 14. října 1918 byl jmenován naším prvním ministrem války a zároveň také posledním, protože již v listopadu byla tato funkce přejmenována na ministra obrany.

Život jedné z nejvýraznějších osobností naší historie, člověka, který výrazně prosazoval protibolševickou filozofii a upřednostňoval demokratické uspořádání státu, však předčasně ukončilo letecké neštěstí 4. května 1919, když se vracel do Bratislavy.

Vzpomínkové akce se zúčastnil, a Štefánikově památce se za resort obrany se poklonil, zástupce náčelníka Generálního štábu – inspektor Armády ČR generálmajor Čestmír Tesařík. Mezi přítomnými byli rovněž zástupci prezidentské kanceláře, vlády, komunální politiky, Československého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské a další hosté.

„V kostce můžeme shrnout, že cokoliv dělal, ať to byla věda (astronomie, filozofie, meteorologie, optika či astrofyzika) nebo diplomacie, politika a vojenská kariéra, ke všemu přistupoval s obrovským nasazením. Za svůj ani ne čtyřicetiletý život procestoval řadu zemí, získal francouzské občanství i jmenování rytířem Čestné legie. Byl vášnivým nacionalistou v tom nejlepším slova smyslu a myšlence samostatného česko-slovenského národa podřídil všechno své úsilí. Jsem přesvědčen, že nebýt jeho tragické smrti, byl by rovněž skvělým ministrem vojenství a pro naši republiku by jistě vykonal spoustu dobré práce,“ uvedl generál Tesařík.