Stážistky posílily dělostřelecký průzkum

Autor: kapitán Michal Abrhám

Žádné připravené ukázky a žádné vodění za ručičku, ale regulérní výcvik ve Vojenském výcvikovém prostoru Brdy s baterií dělostřeleckého průzkumu. Tak v krátkosti vypadal minulý týden šesti studentek z Vojenské střední školy v Moravské Třebové, které u 13. dělostřelecké brigády absolvovaly odbornou stáž.

Část seznámení s útvarem byla zkrácena na základní minimum. Vrchní praporčík brigády nadpraporčík Robert Plzák měl totiž o čase, který stážistky stráví v Jincích jasnou představu. Na jeden týden se stanou součástí výcviku baterie dělostřeleckého průzkumu jako jeho organické příslušnice. Už první den nafasovaly taktickou výstroj, batohy a byly seznámeny s programem.

Ráno do jejich výzbroje přibyly už jen samopaly a jednotka vyrazila pod vedením zastupujícího velitele baterie poručíka Radka Vítka do brdských lesů plnit úkoly. Ty začaly pěším přesunem patroly, topografickou přípravou, orientací v terénu a tréninkem v navazování spojení pomocí radiostanic RF 13. Jak přežít v neznámém terénu, stavět improvizované přístřešky pro přenocování nebo se dobře maskovat, bylo naplní výcviku následujících dnů. V něm nechyběla chemická příprava s výcvikem v nasazování ochranných masek OM 90. Aby absolventky 3. ročníku z Moravské Třebové nezapomněly, kde byly na stáži, patřil poslední den hlavnímu palebnému prostředku dělostřelců samohybné kanónové houfnici Dana.

„Jako velitele mě mile překvapil přístup k výcviku, vojenské vystupování a chování a především zájem se něco nového naučit. Dokonce bych si dovedl představit, že by některá z nich byla v mojí jednotce,“ zhodnotil poručík Radek Vítek týdenní práci nových svěřenkyň.

A co na to absolventky výcviku Dana Černá a Kateřina Kroupová? „Na začátku nás trochu vyděsil program, ale nakonec to bylo bezva, mnohem lepší než ve škole v lavici. Kolektiv jednotky byl suprový a my jsme si mohly na vlastní kůži vyzkoušet práci vojáka při výcviku.“

Zájem pokračovat ve studiu na Univerzitě obrany je snem Kateřiny Černé. Naopak její spolužačku Šárku Kroupovou láká praxe u útvaru. „Ráda bych jela i do zahraniční mise, nechci tam ale přímo bojovat, ráda bych tam pomáhala druhým,“ uvedla na závěr Šárka.