Státy V4 pokračují v budování bojové jednotky. ČR zodpovídá i za zdravotnické zabezpečení

Autor: redakce s přispěním plk. Petra Krále

Minulý týden v Liptovském Mikuláši jednali hlavní představitelé vojenských zdravotnických služeb států Visegrádské čtyřky. Hovořili jednak o budování zdravotnického modulu pro bojové uskupení států V4, které bude připraveno k nasazení v roce 2016, a také o možném sdílení schopností.

Battlegroup Visegrádské čtyřky bude čítat přibližně tři tisícovky vojáků české, slovenské, maďarské a polské armády. V případě potřeby má být schopné nasazení do deseti dnů a do vzdálenosti až 6 tisíc kilometrů od Bruselu. Součástí obří jednotky bude také zdravotnická podpora, za niž v roli vedoucího státu zodpovídá Česká republika.

Hlavním tématem jednání proto byla především mezinárodní spolupráce při výstavbě tohoto zdravotnického modulu. Hlavní představitelé vojenských zdravotnických služeb ČR, Polska, Maďarska a Slovenska se pak informovali o současném stavu národních zdravotních služeb a výhledu do budoucna včetně vážných problémů. „Vojenské zdravotnické služby, zvlášť nyní v omezeném zdrojovém rámci, musí nacházet nové cesty pro sdílení schopností mezi nejbližšími sousedy. Vzájemně prospěšná spolupráce tak může být velmi efektivním a důležitým nástrojem pro zachování potřebných zdravotnických schopností a kapacit,“ uvedl brigádní generál Božetěch Jurenka.

Kromě odsouhlasení dalšího směřování při výstavbě a přípravě zdravotnického modulu pro Battlegroup V4 přítomní zástupci armád rovněž deklarovali připravenost států Visegrádské čtyřky aktivně se podílet na rozvoji spolupráce při zdravotnickém zabezpečení aliančních operací v duchu principů NATO (Smart Defense) a Evropské unie (Pooling and Sharing).

Právě v této oblasti by chtěly jít zdravotnické služby podle plukovníka Petra Krále do značné míry příkladem ostatním. „Je evidentní, že velmi důležitý přínos celého procesu výstavby a přípravy zdravotnického modulu pro V4 EUBG bude v tom, že ostatním zemím pomůže ukázat cestu. Přesto, že modulární přístup, při němž státy flexibilně doplňují ty zdravotnické prvky, které jsou zrovna potřeba, ve výstavbě mnohonárodních zdravotnických prvků má některá úskalí a byl vyzkoušen zatím jen v rámci mezinárodního cvičení Vigorous Warrior 2013, jeho potenciál pro zajištění potřebných kapacit a schopností je určitě významný,“ konstatoval.

Na základě národních prezentací a následné diskuse bylo zřejmé, že problémem pro vojenské zdravotnické služby zemí V4 je udržení kvalifikovaného vojenského lékařského personálu. Obtíže v tomto ohledu způsobuje menší konkurenceschopnost armád na trhu práce ve srovnání s civilním sektorem, kde kvalifikovaní lékaři mohou získat lepší finanční ohodnocení. Tíživá je nyní tato situace především na Slovensku a v Maďarsku. Česká republika a Polsko jsou na tom v tomto ohledu lépe. „Stabilizace vojenského lékařského personálu proto je a musí být naší společnou prioritou,“ dodal Petr Král.