Starosta Prahy 5 ocenil příslušníky Aktivní zálohy za pomoc při povodních

Autor: oha

Příslušníci pěší roty Aktivní zálohy při Krajském vojenském velitelství Praha – Střední Čechy dnes byli oceněni za významnou pomoc při likvidaci následků letošních povodní. Pamětní stuhu na prapor jednotky jim slavnostně připevnil starosta městské části Praha 5 Miroslav Zelený.

Na osmdesát vojáků této jednotky pomáhalo na začátku léta odstraňovat škody, jež velká voda napáchala, nejen v hlavním městě, ale i v jeho okolí. Celkem dva týdny tito dobrovolníci budovali například protipovodňové zábrany, čistili od kmenů a větví průtok mostů, kultivovali břehy či drželi hlídkovou službu.

„My a obyvatelé Prahy jsme velkými dlužníky. Vaše jednotka totiž byla tou první, která sem přišla, neřešila, zda spala či nespala, a byla s námi ve dne v noci v terénu. Za to vám patří obrovský dík,“ poděkoval vojákům Aktivní zálohy starosta Miroslav Zelený během slavnostního ceremoniálu ve vile Portheimka na pražském Smíchově.

„Vnímáme to jako velké ocenění pro celou rotu. Je to ocenění práce a hlavně času, a také spontánnosti s jakou do toho šli příslušníci a příslušnice naší jednotky,“ říká rotmistr Petr Švihovec, technik pěší roty.

Na pomoc Praze se on a jeho kolegové začali sjíždět časně zrána první noc, co povodeň udeřila. Na území Prahy 5 se pohybovali – a pomáhali – skoro celý týden. „V této části města jsem dvacet let bydlel, takže jsem to tady znal velice dobře, navíc přístup této městské části byl naprosto perfektní – starali se o nás, byli rádi, že jsme přišli,“ vzpomíná.

Pěší rota AZ při KVV Praha nebyla oficiálně nasazena, její příslušníci tak pomáhali zcela spontánně, ve svém volném čase. „Bral jsem to naprosto automaticky,“ říká Švihovec. V hlavním městě bydlí, je příslušníkem armády. Od toho rána, kdy povodeň začala město pustošit, mu prý neustále zvonil mobil: „Všichni mi volali, kde a kdy se sejdeme. Prostě jsme se domluvili a pak to šlo ráz na ráz.“

Ze začátku se stravovali z vlastních zdrojů, po celou dobu používali své vlastní vybavení. „Elektrocentrály, nasvícení, čerpadla, jsme vzali doma,“ prozrazuje kolega Petra Švihovce rotný Petr Bareš a vzpomíná na jeden z prvních úkolů – v Mníšku pod Brdy odčerpávali vodu ze zatopené fary. A dobrá pověst se, doslova jako povodeň, šířila dál. Záložákům volali a žádali je o pomoc sami starostové postižených obcí. „Byli vděční za každou pomoc. Starosta Neratovic volal našemu veliteli roty, jestli má volné lidi, že nás potřebují. Druhý den tam měl čtyřicet pět lidí,“ říká na závěr Petr Bareš.