Challenger 601-3A původní barva
Obrázek x z y
17.6.2014
V úterý 17. června přesně ve 13 hodin 31 minut dosedl na dráhu základny dopravního letectva v Praze-Kbelích proudový dopravní letoun Canadair CL 601-3A s číslem 5105 na trupu. Pro laika standardní přistání Challengeru, pro zasvěcené očekávaná repatriace tohoto stroje.
Letoun CL 601-3A se vrátil na mateřskou leteckou základnu po půlroční generální opravě v jihoněmeckém servisním centru. Nepřehlédnutelný nový nástřik s výraznými nápisy Czech Air Force nebyl samozřejmě tím nejdůležitějším počinem „generálky“. Klíčové byly práce na dvou proudových motorech General Electric CF-34-3A, včetně výměny lopatek vysokotlaké turbíny. Následné převzetí dopravního letounu kbelskými specialisty jak po technické, tak letové stránce proběhlo zcela bez závad, a tudíž s ním mohla posádka stroje CL 601-3A, kapitán letounu podplukovník Radko Husák, provést padesátiminutový let na mateřskou základnu.
„Pro Vzdušné síly Armády České republiky je to dobrá zpráva. Máme k dispozici další letoun, který nám výrazně pomůže plnit stanovené přepravní úkoly. Generální oprava nám přispěla k tomu, že můžeme tento typ letounu provozovat dalších osm až deset let,“ říká velitel Vzdušných sil AČR brigádní generál Libor Štefánik.
Spokojen byl i velitel 24. základny dopravního letectva plukovník David Klement: „Nemálo delegací, které přepravujeme, je do počtu deseti až patnácti cestujících. Nyní, když už je k dispozici dopravní letoun CL 601-3A Challenger, nemusíme přistavovat k přepravě Airbus A-319CJ. To nepochybně vede k výrazným finančním úsporám při provozu letecké techniky.“
Návrh stříbrného nátěru letounu vznikl ve Vojenském historickém ústavu Praha vroce 2006 během úvah, jak výtvarně vyřešit pro Armádu ČR tehdy nově pořizované letouny Airbus A-319 CJ. Například vsousedním Německu se barevně odlišují letouny určené k přepravě ústavních činitelů (bílé) a stroje, jimiž rotují vojska vmisích nebo se přepravuje materiál (standardní taktická šedivá kamufláž). „Česká republika je malý stát a Airbusy našeho letectva tak plní obě role najednou. Proto bylo potřeba vymyslet „duální“ kamufláž, která by jednak splňovala estetické požadavky na letoun pro přepravu ústavních činitelů, a zároveň by alespoň částečně vyhovovala představě, jak by měl vypadat vojenský transportní letoun,“ říká akademický malíř zVHÚ Pavel Holý.
Kompromisem se podle něj stal nástřik dvěma odstíny stříbrné metalízy: Zblízka je identická jako na běžném automobilu, ale ze vzdálenosti přibližně 500 metrů už letoun vypadá šedivě, jako běžná transportní letadla. Novinkou je i státní vlajka na boku stroje, která nahradila původní trikolóru. Trikolóra je podle Pavla Holého záležitostí období kolem 1. světové války a kvůli svým barvám (bílé-červené-modré) bývá často zaměňována. „Proto byla nahrazena státní vlajkou, která je běžné veřejnosti srozumitelnější.“
Autor: Jan Kouba