Soutěž, kterou není radno podcenit. Paintball Czech Army Cup a Airsoft Czech Army Challenge

Autor: Miroslava Pašková

Tradiční turnaj v paintballu, při kterém poměřují přesnost své mušky armádní a civilní týmy už čtvrtý rok, letos dostal airsoftového bratříčka o putovní pohár ministra obrany. To si vyžádalo zásadní změny ve skladbě disciplín a nejeden účastník stál na konci dne jen tak tak na nohou.

Soutěž se přemístila do areálu Tankodrom Milovice, čímž rázem bylo k dispozici jak rozsáhlé klasické paintballové hřiště poskládané z muničních beden, tak vydařená kopie přechodné základny tvořené kruhovým zákopem pro spojení zastřešených střílen. Na prvním hřišti se soutěžní družstva snažila z protilehlých stran s co nejmenšími ztrátami ukořistit důležitý objekt uprostřed. Všechny trochu vyděsilo, když je pořadatelé nechali potěžkat tankový náboj, ve skutečnosti pak ale stačilo přemístit „jen“ kanystr naplněný vodou, což znamenalo úlevu desítek kilogramů. Kruhová základna logicky vybízela k vyzkoušení pozice dobyvatelů i obránců.

Zatímco na dva kilometry vzdálenou základnu se družstva přepravila na korbě nákladního automobilu, nazpátek po ukončení bojů se už šlo po svých. V první části patroly bylo cílem vyhledat nástražná výbušná zařízení a u kontrolního bodu sdělit jejich deaktivační kódy. „Varovali jsme družstva, že proti nim může udeřit protivník. Ačkoli nikdo z pořadatelů na této trase škodiče nedělal, přiměli jsme tak všechny k náležité ostražitosti,“ vylíčil malý trik Jan Řepík z české pobočky Evropské airsoftové asociace. Hned po této etapě však musel každý tým obětovat někoho ze svého středu, aby se z něj stal rukojmí, svázaný a ukrytý v nepřehledném terénu o pár set metrů dále. Zde už odstřelovač skutečně číhal a družstva při záchranné akci potrápil.

Tímto byly disciplíny, v nichž účastníci svírali své paintballové či airsoftové zbraně, vyčerpány, a to ve prospěch programů, které právě dodaly turnaji zcela nový rozměr. „Obzvláště přínosné byly dle mého názoru workshopy, které jsem si společně se svými spolubojovníky velmi užil a otevřely se nám i nové obzory,“ napsal na facebook po akci Martin Kolář z týmu 5.UZU. Podobně se vyjádřil i další ze soutěžících: „Všichni jsme byli spokojeni už jen po první hodince s kapitánem Lenzem, bývalým členem URNY a nynějším osobním strážcem různých klientů v Afghánistánu a Iráku. Na jeho historky, rady a zkušenosti určitě nikdo z nás jen tak nezapomene. Taktéž zdravotnický workshop neměl chybu a dozvěděli jsme se spoustu užitečných informací.“

Dalším zážitkem byla jízda bojovým vozidlem pěchoty. Družstva se nejprve trochu seznámila s bohatým autoparkem Tankodromu Milovice, poté už nasedla do upraveného otevřeného, v případě zájmu standardního uzavřeného, BVP 1. Řev jeho motorů překonalo už jen vískání jeho osazenstva. Zbývala pak ještě jedna disciplína, kde si někteří sáhli až na dno svých fyzických sil. Šlo o mariňáckou bojovou dráhu, kde soutěžící hecoval seržant jako vystřižený z americké základny: „Zahlaste se vojáku!“ „Seržante, vojín Novák, seržante.“ „Neslyším vás vojáku...“ Není divu, že v ohlasech účastníků zaznělo například: „Celkově vzato, právě na překážkové dráze se lámal chleba. Upřímně, nečekal jsem, že to bude tak náročný. Sám jsem dráhu překonal, ale po doběhnutí mi bylo na zvracení.“ O náročnosti dráhy tvořené dvacítkou překážek si lze utvořit obrázek také podle faktu, že polovina soutěžících vypadla už u překážky s pořadovým číslem 5.

„Z hlediska pořadatelů bylo nejtěžším úkolem zajistit, aby se všech osm airsoftových a šest paintballových družstev pohybovalo mezi disciplínami přesně v hodinových intervalech po dobu osmi hodin. Tedy aby nikdo neměl žádné prostoje a byl permanentně zaměstnán. To se podařilo a obecně nebyly zaznamenány jakékoli problémy, protože všichni hráli fair play, dbali pokynů pořadatelů a dodržovali zásady bezpečnosti,“ zhodnotil průběh turnaje podplukovník Zdeněk Chuda, náčelník štábu soutěže a zástupce spolupořádajícího Svazu důstojníků a praporčíků AČR.

Na sklonku soutěžního dne se všichni účastníci turnaje shromáždili u pomníčků vojáků, kteří v bývalém výcvikovém prostoru tragicky zahynuli při plnění služebních povinností v 50. a 60. letech. Těchto pomníčků, dříve zanedbaných, zarostlých a zapomenutých v lese, se ujali majitelé a správci Tankodromu Milovice, aby jim dali skutečně důstojné místo a vzhled. Vzpomínkového aktu se položením květin zúčastnili i zástupci ministerstva obrany. Minuta ticha pak byla vyhlášena ještě jednou při závěrečné nástupu, a sice k připomenutí blížícího se výročí 11. září.

A jak to tedy celé vlastně dopadlo? Každý tým hned v počátku určil ze svého středu adepta na doplňkovou soutěž Iron Man, což znamenalo zvláštní bodování na bojové dráze a dalších disciplínách (obdobně jako v hokeji nejužitečnější hráč). Jenže takto dosáhli stejného skóre dva hráči, a proto ještě následoval finálový rozstřel opět na bojové dráze. Titul si nakonec odnesl Roman Beneš z týmu Paintball Příbram, kterému na zdolání dráhy stačily tři minuty a sedm sekund.

V paintballové části se na třetím místě umístil rovněž tým Paintball Příbram, stříbro si odnesl B.S. Clan vedený vojínem Zamrazilem, zlato obhájili Slayers z Chomutova. V airsoftu vybojoval bronz tým Czech Army Special Forces, na druhém místě se umístili Troublemakers tvoření příslušníky 141. pěší roty aktivní zálohy, nakonec zlato získalo družsztvo Angels Beroun, které se stalo i absolutním vítězem soutěže. Na ty, kdo obsadili první místa, čekaly trika, čepice a nášivky Svazu důstojníků a praporčíků, originální flash disky od Ministerstva obrany a poukázky na nákup zboží v obchodě Frogman specializovaném právě na paintball a airsoft. A samozřejmě také medaile v podobě dog tags a zápis na putovních pohárech.