Skončil základní kurz pro nováčky v armádě: Jsem rád, že jsem to zažil, říká jeden z nich

Autor: kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-

Ve středu 21. prosince bylo z Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově vyřazeno 141 úspěšných absolventů kurzu základní přípravy, který po třech měsících vyvrcholil náročným komplexním polním výcvikem.

Absolventy pozdravil zastupující velitel akademie plukovník Rudolf Honzák. "Velitelství výcviku - Vojenská akademie má své nezastupitelné místo ve výchově, vzdělávání a výcviku vojenských profesionálů pro Armádu České republiky. Naším úkolem a posláním je ve všech směrech vychovávat a cvičit vojáky – profesionály k tomu, aby byli schopní bránit svobodu a demokracii, a aby v případě ohrožení vlastní nebo spojenecké země byli připraveni pro jejich obranu nasadit i život." Jsme hrdí na to, podtrhl Honzák, že se můžeme po dvouletém pozastavení náboru do AČR opět podílet na výcviku nováčků.

Stát se úspěšným absolventem základní přípravy není rozhodně jednoduché. Znamená to projít velmi náročným výcvikem, a to jak z hlediska fyzického tak psychického.

Na adresu absolventů velitel nešetřil slovy chvály. "Svými výsledky jste se zařadili mezi nejlepší absolventy za několik let. Toho si velmi vážím a blahopřeji vám," uvedl.

Velitel kurzu kapitán Ivan Michalík se s námi podělil o své postřehy z posledního dne výcviku, kdy měli vojáci před sebou ještě bojovou hru a úplně na závěr několikakilometrový vyčerpávající pochod zpět na základnu. V hloučku s instruktory rozebírali dosavadní průběh výcviku. "Myslím, že jsme předali vojákům maximum našich vědomostí a zkušeností. Někteří zde například získali úplně první zkušenost s nocováním v přírodě, přirozeně tudíž dělají chyby. Enormní psychická zátěž u nich navíc ovlivňuje reakce. Naši instruktoři ale situaci neustále monitorují a okamžitě vyhodnocují. Vojáci musí umět prokázat dosavadní znalosti i v těchto podmínkách," dodává Michalík.

Vojínovi Romanovi Poláčkovi se splnil dětský sen. "Odmalička jsem chtěl do armády, zajímala mě vojenská tematika a teď nastupuji do Žatce jako střelec. Nejtěžší se mi zdál přijímač, ale byli jsme výborná parta a týmová práce tady dělá hodně. Závěrečný komplexní výcvik byl taky hodně náročný. Byli jsme venku nepřetržitě tři dny, teploty v noci sahaly pod bod mrazu, ve dne pršelo, takže nám pohyb v terénu s poměrně těžkou nesenou výstrojí stěžovalo ještě všudypřítomné bláto a únava z nedostatku spánku. Jsem rád, že jsem to zažil a něco takového dokázal."