Rožnovská valaška: Dvacet už nám bylo

Sobota byla, s výjimkou tradičních programů, ve znamení vzpomínání a v dobrém slova smyslu i určitého bilancování.

Druhý den folklorního svátku v Rožnově byl zahájen na náměstí T. G. Masaryka koncertem Vojenské hudby Olomouc. Právě v jejím podání měli diváci možnost poslechnout si známější i ty méně známé skladby.

Po tomto koncertu se již opět celé náměstí zaplnilo téměř osmi sty účinkujících muzikantů a tanečníků a to v části programu nazvané Roztančené náměstí. Všechny folklorní soubory a skupiny historického šermu vytvořily skvělou atmosféru pro následující průvod městem.

Trošku, pro folklorní festival, netypickou programovou vsuvkou, bylo polední vystoupení Jumping Drums s jejich bubenickou show. Jak však řekl jeden z členů skupiny:„Nemáme sice kroje, ale folklor vám zprostředkujeme rytmicky“. O tom, že bubeníkem se člověk rodí, se přesvědčili rodiče dětí, které využily nabídku skupiny a šly si zabubnovat spolu s ní. Děti jsou podle Jumping Drums vůbec nejlepší bubeníci. Taková instrumentálka na kuchyňské náčiní je prý zpravidla prvním krokem do světa hudby.

„Vinšovačku od srdíčka nesou děcka z Klebetníčka. Co vám přejem? Zdraví, štěstí, slunka jas, abychom se v Rožnově za rok, za dva, za padesát, sešli všichni zas.“ Také takto znělo jedno z přání dvacetileté Valašce, jež v průběhu části programu nazvané „My malí přicházíme zavinšovat“ přednesli úplně nejmladší účastníci festivalu.

Animační vystoupení, jež následovala v podání sedmi souborů, můžeme směle označit za folklor v jeho krystalické podobě. Pestrá směsice krojů se snoubila s podmanivými tóny hudby a dotvářela tak jedinečnou atmosféru Dřevěného městečka.

Pásmo patřící skupinám historického šermu „Psáno mečem i sekerou“ bylo divácky velmi atraktivní. Dýky, hole, meče, štíty, sekery, se postupně dostaly do rukou šermířských mistrů. Atmosféra přelomu 15. století byla v tu chvíli přímo hmatatelná. Olomoučtí Non Sancti se předvedli v sérii strhujících šarvátek bez brnění, které rytířům té doby poskytovalo, zejména při turnajích, alespoň částečnou ochranu.

Pořad „Dvacet sezón s Valaškou“ představil folklorní soubory spolupracující s Armádou České republiky. Tančili a zpívali pražská Rosénka, cimbálová muzika Háj z Háje ve Slezsku, brněnský Púčik a vyškovská Trnka, Hradecká cimbálová muzika, Jánošíček a Lučina z Brna, a olomoucký Dunajec. V současné době jich při některém z útvarů či zařízení české armády pracuje celkem deset. Program koncipovaný jako soutěžní přehlídka nabídl každému z účinkujících deset minut, během nichž mohli ukázat to nejlepší ze svého repertoáru. A je třeba říct, že se to všem podařilo.

„Na poslední chviličku“ přestalo pršet…takže stejnojmenný program zahraničních hostů doslova rozsvítil palouk uprostřed Dřevěného městečka. Zahájili bubeníci z afrického souboru Mbunda Afrika http://www.fylkir.unas.cz/mbundaafrika/mbundaafrika47.JPG pocházející z Pobřeží slonoviny a Konga. S širokým úsměvem a strhujícím rytmem v těle v pátek roztančili náměstí a dnes, navzdory chladnějšímu počasí, stejně úspěšně i Valašské muzeum v přírodě. Temperamentní program Balletu Folclórico Nayuribes z Kostariky hýřil barvami, kostýmy a rekvizitami. Spojoval v sobě tradiční kostarický folklor s dávnou královskou tradicí z předkolumbovských dob - obřady kostarických indiánů s maskami, obětování bohům, rituální tance, to všechno ve spojení s tradiční kostarickou hudbou.

Amatérský folklorní soubor Vršatec z Dubnice nad Váhom, který v letošním roce slaví šedesáté narozeniny, blahopřál dvacetileté Valašce v programu „Jubilant jubilantovi“. Vznikl v roce 1953 a svou uměleckou úrovní se brzy zařadil mezi nejlepší svého druhu na Slovensku. V souboru se vystřídalo více než pět generací tanečníků a hudebníků. Současná tvorba souboru je charakteristická především originalitou při výběru a zpracování původního folklorního materiálu. Základem programu, se kterým soubor přijel i do Rožnova, jsou taneční, hudební a pěvecká čísla pocházející z různých oblastí Slovenska. Obrovský potlesk po každém čísle potvrdil, že své pověsti dostál.

Jubilantem se stejným rokem narození je také umělecký vedoucí Vojenského uměleckého souboru Ondráš Čestmír Komárek. Program „ Dvacet už nám bylo“ byl úspěšně utajeným dárkem k jeho narozeninám a s Orchestrem lidových nástrojů VUS Ondráš jej přišli pozdravit bývalí i současní tanečníci, muzikanti a zpěváci.

Den uzavřel program s názvem „Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet“ z dílny Puls chlastáš (Pivní Umělecko Lihový Soubor). Založil jej v roce 1999 tanečník VUS Ondráš Lukáš Chrbját. Členskou základnu proto většinou tvoří jak současní, tak i bývalí členové souboru. Chlastáš přetváří humornou formou choreografie různých souborů a uměleckých těles, vytváří i své vlastní choreografie a to vše s jedinou myšlenkou:„Dělat si legraci ze všech slastí i strastí každodenního života a ze sebe samých.“

Autorky: rotmistryně Helena Suralová a podplukovnice Jana Zechmeisterová

Foto: Marie Křížová, Radko Janata a rotmistryně Helena Suralová