Rezervisté zabodovali na mezinárodní soutěži. V tvrdé konkurenci vybojovali bronz

Autor: Miroslava Pašková

V červenci se v rakouském Marwiesen uskutečnila tradiční soutěž vojenských odborností zvaná Grenadier. Několikadenní klání vyžaduje od všech účastníků vysokou úroveň vojenských znalostí a dovedností, flexibilitu, týmovou spolupráci a odolnost proti stresu.

Pořadatelé Waffenkreis Infanterie a 7. Jägerbrigade jej zasadili do prostředí Vysokých Taur a s organizací vypomohly také německý, finský a český tým.

Letos přijelo poměřit své síly 29 týmů, z toho 3 česká družstva aktivních záloh ze 102. průzkumného praporu Prostějov, 111. strážního praporu Praha a smíšeného družstva (pěší krajské roty z Jihlavy a Středních Čech a také 41. mechanizovaného praporu v Žatci). Zahraniční družstva byla tvořena profesionály i rezervisty z prestižních jednotek jako 101st Airborne, US Army Rangers, SAS, dále finských, řeckých a francouzských speciálních sil a pochopitelně horských jednotek z Německa a Rakouska.

Hned na počátku soutěže dostaly týmy pořádně zabrat. V rámci orientačního závodu „Mountain Top”, který začínal překážkovou dráhou, v níž družstvo běželo s kládou a v ocelových helmách, čekalo na všechny 8 kilometrů klusu přes vrcholky okolních kopců. Sklon stoupaní byl opravdu náročný a několik set prvních metrů bylo možné překonávat snad jen po čtyřech. Přibližně v druhé polovině závodu družstva čekalo osvěžení v podobě překonávání vodní překážky. Závod ale nebyl náročný jen po stránce fyzické. „Záchytné body nebyly vždy na viditelných místech, proto se nikdo neobešel bez znalosti pokročilé navigace a čtení terénu. Drsný horský terén neodpouštěl žádné chyby,“ zhodnotil soutěžní úkol svobodník Lubor Šimeček.

To byl ale teprve začátek. Celé následující klání se odvíjelo podle scénáře, který použila o několik týdnů dříve rakouská armáda. Účastníci se tak rázem přenesli do krizové oblasti, kde hrozí konflikt dvou znepřátelených stran. Bylo nutné sbírat aktuální informace a předávat je velení, pochopitelně zašifrované. Ani to však neodvrátilo obsazení základny nepřáteli. Uprostřed noci se tak družstva ocitla v lese s úkolem infiltrovat se zpět do základny a stáhnout se k únikové zóně v nedalekém areálu střelnice. „Plížili jsme se v absolutní tmě, vyhýbali se nepřátelským hlídkám s nočním viděním i kulometným stanovištím. V limitu pěti hodin splnilo úkol jen osm týmů,“ popsal noční úkol rotný Vlastimil Jura.

Mezi další úkoly patřila evakuace raněných, ochrana proti zbraním hromadného ničení, ale také třeba podminování mostu. „Museli jsme během 8 minut sestavit časový rozněcovač a správně umístnit výbušniny, což nám komplikoval útok nepřátel. Kdybychom to nestihli a včas se nestáhli, hrozila nám bodová penalizace,“ vysvětluje Jura. To už měl tým 102. průzkumného praporu slušné bodové konto, které plánoval ještě rozšířit, což se mu povedlo. Získal dokonce nejvyšší bodové ohodnocení hned v další disciplíně, a sice léčce. Úkolem bylo na konkrétním místě zastavit nepřátelské vozidlo, zlikvidovat posádku a stáhnout se do bezpečí.

V závěru soutěže přišly na řadu ještě střelby. K dispozici byly standardní zbraně rakouské armády, tj. pistole Glock, útočné pušky Stg77 a kulomety MG74. „Velitel a dva střelci s kulomety museli zabránit postupu pěchoty. Všichni měli oblečený systém MILES, který zachycuje případný fiktivní zásah,“ shrnul poslední soutěžní úkol Šimeček.

Přestože jsou prostějovští záložáci svými dovednostmi v domácím prostředí už proslulí, jejich hladký postup přes soutěžní úkoly se v Rakousku stal senzací. Rotný Vlastimil Jura a bratři svobodníci Michal a Lubor Šimečkovi obsadili třetí místo s 1805 body. „Sám jsem byl překvapen, jak jsme obstáli ve srovnání s rezervisty jiných armád. Ti na rozdíl od nás mají možnost čerpat zkušenosti i na zahraničních misí,“ komentoval vítězství Michal Šimeček a jeho bratr Lubor doplnil: „Více než medaile si člověk váží uznání od kolegů. Po závěrečném ceremoniálu spolu s gratulacemi jsme obdrželi mnoho nabídek na spolupráci a pozvánek ke společnému výcviku.“

První a druhé místo obsadily týmy Královské dánské důstojnické akademie s 1867 a 2173 body, přičemž Dánové vyhrávají již několik let po sobě. Tečku za celým kláním pak udělal soutěžící z finského týmu. Pozval zúčastněné na svoji svatbu, která se konala hodinu po ceremoniálu v malé kapličce na základně.

Foto: Monika Endig a Bernhard Völkl