Řev motorů, oheň a prach. Tak cvičí vojáci z Přáslavic

Autor: (oha)

V těchto dnech se ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá odehrávají ostré bojové střelby 72. mechanizovaného praporu.

"Střílíme protitankové řízené střely Konkurz, a lafetované zbraně BVP - 2, 30mm kanón a 7,62mm kulomet PKT," vysvětluje rotný Viktor Konečný, velitel družstva. Výcvik na bojových vozidlech pěchoty je podle něj specifický tím, že při něm vojáci mají možnost vystřelit si ostrou municí a nadto ze zbraně, která je pro ně poměrně vzácná: Protitankových řízených střel mají na rok přiděleno pouze třicet a každá stojí čtvrt milionu.

Střela Konkurz se používá k ničení obrněné techniky. Má vysokou průbojnost a kumulativní účinek. Střelec navádí raketu joystickem na cíl prostřednictvím tenkého řídícího lanka, a zasáhnout tímto způsobem cíl, který se pohybuje, proto není nic jednoduchého. "Na ovládání těchto řízených střel se operátoři musejí pečlivě připravit, absolvují hodně teorie a výcvik na různých trenažérech," potvrzuje Viktor Konečný.

Plocha je cíli, které řídící střeleb v různých momentech zvedá, doslova osázena. Střelci-operátoři v BVP-2 musejí palbu z kanónu a kulometu přenášet na různé terče, a pokud nezasáhnou, opravovat. Je to o to těžší, doplňuje Konečný, že při výstřelu z kanónu se zvedne prach a mají tak výrazně sníženou viditelnost.

Střelby na Libavé jsou součástí čtrnáctidenního výcviku s názvem Grim Fellow 2013. Jde o přípravu na říjnové cvičení k dosažení plných operačních schopností jednotek 4. brigády rychlého nasazení nazvané Grim Campaigner 2013. "V rámci této operace budou mít příslušníci 72. mechanizovaného praporu za úkol vést takzvanou manévrovou obranu. Jednoduše řečeno, zastavit postup nepřítele, který se pokouší obsadit naše území," říká zástupce velitele přáslavického praporu major Martin Hajduch.

Vojáci ve výcvikovém prostoru ale necvičí jen střelbu z obrněné techniky, tentýž den absolvovala jiná skupina ostrou střelbu z útočných pušek CZ 805 BREN. Téměř kilometr dlouhá bojová dráha, která je doslova prošpikovaná nejrůznějšími překážkami, vypadá na první pohled nevinně. Při pohledu na průlezy, žebříky, vodní příkopy či nízké dřevěné domky má člověk dokonce chuť si ji sám vyzkoušet. Do té doby, než na ní uvidí vběhnout vojáky v plné polní.

"Při ostré střelbě na bojové dráze si vojáci zvykají pracovat v týmu. Musí o sobě vědět, dávat si pozor, kde jeden a druhý jsou, a nepřecházet do cizího palebného sektoru," vysvětluje nadrotmistr Jan Páral. Během trasy, která je dlouhá zhruba osm set metrů a je na ní šestnáct různých překážek, musejí navíc přesně trefovat vzdálené terče. Kde se cíle objeví, ale dopředu nevědí. "Je to docela fyzicky náročné. Provádět přesnou střelbu po takové zátěži je něco jiného, než když si voják stoupne v klidu na palebnou čáru a vystřelí pár ran," potvrzuje Páral.

Čtveřici ale náročný výcvik, který je podle ní o kolektivní práci, při níž musejí spoléhat jeden na druhého, baví: "Nebývá to moc často, je to pro nás takové zpestření," shodují se vojáci, když v závěru popadají dech. Nejtěžší je dojít do cíle a nejobtížnější překážky, logicky, ty poslední. "Když je fyzická síla už hodně vyčerpaná, někam se vytáhnout nebo vyšplhat, je hodně těžké," říkají. Na střelbu, kdy tep z námahy letí nahoru, prý pomáhá zaměřit se na terč, usměrnit mířidla a zpomalit dýchání. "A hlavně si říkat, že je to v pohodě," smějí se.

"Našemu cvičení na Libavé předcházelo prověření našeho bojového plánu na vedení manévrové obrany v simulačním centru v Brně. Prokázalo se, že náš plán lze uskutečnit. Cvičení na Libavé pak prověřilo plán v realných podmínkách tohoto výcvikového prostoru. Jsme schopni účinně vést manévrovou obranu v naší oragnické praporní struktuře. Štáb a jednotky odvedly perfektní práci. Bonusem bylo, že při cvičení jsme měli reálného protívníka, jehož role se ujal 73. tankový prapor," řekl velitel 72. mechanizovaného praporu podplukovník Martin Botík.