Reakce náčelníka Generálního štábu AČR na článek v deníku E15

Autor: generálporučík Petr Pavel, náčelník Generálního štábu AČR

Deník „E15“ dnes uveřejnil článek redaktora Pavla Otta pod titulkem „Armáda si věří. Generál Pavel chce být šarží v NATO“, který spekuluje o obsazení pozice předsedy vojenského výboru NATO.

Již sám titulek „ Generál Pavel chce být šarží v NATO“ je nejen zavádějící, ale i neseriózní a musím se proti němu ohradit. „Zdroje deníku E15 blízké úřadu vlády“, které Pavla Otta informovaly o „tajném materiálu, týkajícím se Pavla“, hledají senzaci a neukojené osobní ambice tam, kde nic takového není. Skutečnost je, jak už to bývá, velmi prostá.

Ke střídání ve funkci předsedy vojenského výboru NATO dochází pravidelně každé tři roky. Minimálně rok předem začíná nominační proces na nového předsedu. Ten je otevřen všem členským státům, které mají funkci náčelníka generálního štábu, případně náčelníka obrany. To jsou všechny s výjimkou Islandu, který nemá ozbrojené síly. Každý z těchto států má právo nominovat svého kandidáta nebo se nominace vzdát. Termín pro předložení národních nominací byl stanoven na květen tohoto roku, následně v září bude tajným hlasováním zvolen nový předseda vojenského výboru, který se ujme funkce v létě 2015. Rozhodnutí státu vyslat svého kandidáta a v případě úspěchu ve volbě obsadit na tři roky tak významnou funkci je předmětem hlubokých analýz nejen na ministerstvu obrany, ale také na ministerstvu zahraničí a vyžaduje také souhlas vlády.

Mé osobní ambice a preference v tomto procesu hrají naprosto zanedbatelnou roli. V kontrastu s fabulací Pavla Otta, já jsem se nikdy a nikde nevyjádřil ve smyslu titulku jeho článku ani jsem se nezmínil o tom, že by tato funkce byla mým cílem. Na druhou stranu nezakrývám, že v případě kladného rozhodnutí vlády a úspěšné volby, by taková funkce byla pro mě velkou ctí a vyvrcholením mé služby v uniformě a pro Českou republiku a její armádu významným oceněním a výrazem důvěry jako spojence. Do těchto úvah je ale stále daleko a snahu Pavla Otta o senzaci a zkreslování považuji za lacinou.