Ramstein Rover 2012: mozek a nervy cvičení

Autor: kapitán Zdeněk Zeman, tiskový mluvčí cvičení Ramstein Rover 2012

Hustý letový provoz a intenzivní činnost předsunutých leteckých návodčích se pochopitelně neodehrávají nahodile.

V budově takzvaného „starého štábu“ 22. základny letectva sídlí pracoviště, v terminologii cvičení nazývané EXCON (Exercise Control). Nazvat ho mozkem reálných aktivit cvičení Ramstein Rover 2012 není nijak přehnané.

Ve velké místnosti s rozsvícenými monitory v několika řadách za sebou probíhá nejen plánování jednotlivých letů a činnosti předsunutých leteckých návodčích, ale hlavně jejich koordinace v konkrétních časech a prostorech podle aktuální situace.

Činnosti na všech pěti místech, kde předsunutí letečtí návodčí působí, i lety jednotlivých letounů jsou plánovány obvykle na dvacet čtyři hodin dopředu, a to včetně vybavení letounů municí. Často však zejména vlivem počasí dochází k nutnosti operativních změn. Hlavním cílem je přitom využít všechny prostředky co nejefektivněji a docílit v rámci daných podmínek co největšího množství cvičných navedení letounů na cíl.

„Většina příslušníků EXCON má rozsáhlé zkušenosti včetně zahraničních, takže působíme jako sehraný tým, i když spolupracujeme poprvé,“ říká major Jan Dubec. „Jen první tři dny musela být komunikace znatelně intenzivnější, ale to je ten pověstný první týden války,“ dodává. Mladší a méně zkušení kolegové nejsou podle něj pro tým žádnou zátěží, naopak se tím podmínky cvičení přibližují válečné realitě, což je obohacením pro všechny.

Veškerá pracoviště, která se podílejí na řízení cvičení Ramstein Rover 2012, jsou navzájem mezi sebou i s vnějším světem po dobu cvičení propojena počítačovou sítí, sítí telefonů, připojením ke štábnímu informačnímu systému i k internetu. „Spojaři mají práci hlavně před a po cvičení,“ říká náčelník oddělení komunikačních a informačních systémů a letecké radionavigační služby major Luděk Mašek. „Museli jsme předem zabezpečit řádově desítky kusů materiálu takzvaných komunikačních a informačních systémů – počítačů, telefonních přístrojů, modemů, radiostanic a ostatního příslušenství. Samozřejmostí byla občasná flexibilita při jejich zapojování, nicméně žádnou závažnou komplikaci jsme řešit nemuseli. Velký podíl na zajištění bezproblémového provozu EXCON ovšem mají příslušníci 3. NSB/DCM z polské Bydgoszczi,“ upřesňuje.

Zdálo by se, že příslušníci letecké radionavigační služby (LRNS) nemají po dobu cvičení co dělat, protože všechno, radarem počínaje a světly okolo dráhy konče, funguje. Není to však nějakou šťastnou náhodou, nýbrž pečlivou přípravou veškerých technických zařízení. „Všechny běžné, periodicky prováděné úkony jsme realizovali tak, aby nenarušily průběh cvičení a technika pokud možno fungovala bez závad,“ říká nadporučík Václav Kukla, zástupce náčelníka služby LRNS. „Během cvičení jsme se tak mohli věnovat už pouze své práci a řešení nárazových technických problémů, které jsou v naší oblasti běžné,“ uzavírá.

Foto: kapitán Marek Trubač, 22. zL, nadpraporčík Philipp Hoffmann, JMIC RARO 12