Ramstein Rover 2012 – co předchází startu a následuje po přistání letadla

Autor: kapitán Zdeněk Zeman, tiskový mluvčí cvičení Ramstein Rover 2012

Mezinárodní cvičení vzdušných sil NATO Ramstein Rover 2012 je obvykle mediálně reprezentováno fascinujícími snímky startujících či přistávajících letadel. Méně pozornosti však již bývá věnováno tomu, co těmto efektním okamžikům předchází a co jim následuje.

Péči o veškerou leteckou techniku zajišťuje nepřetržitě po celou dobu trvání tým MOC (Maintenance and Operation Centre - středisko údržby a provozu). Tvoří ho jak příslušníci 22. základny letectva, tak zástupci států, které se cvičení účastní s vlastní leteckou technikou. Hlavním úkolem střediska je koordinace údržby a provozu letecké techniky, prostředků pozemního zabezpečení pohybu personálu na letové stojánce (Flight Line) i spolupráce letecké a všeobecné logistiky. K dalším úkolům patří komunikace s technickým personálem všech participujících jednotek a asistence při řešení záležitostí běžného života na základně i mimo ni. Mezi další povinnosti týmu patří i soustavné zajišťování čistoty povrchu stojánky, což mimo jiné obnáší kontroly kol vozidel, která do těchto prostorů vjíždějí a provádění tzv. FOD Walk (Foreign Objects and Debris - ruční sbírání drobných předmětů z betonové plochy) před zahájením letové akce.

„Nové je pro nás jak mnohonárodnostní prostředí, tak i typy letecké techniky,“ říká šéf týmu kapitán Tomáš Navrátil. „Zatímco slovenská technika je stejná jako naše, s tureckými letouny F – 16, americkými A – 10 a německými PC-9 a Learjet se všichni setkáváme poprvé. V mnoha ohledech jde o zařízení kvalitativně zcela odlišná, jak z hlediska konstrukce, tak i z hlediska pravidel pro její ošetřování a opravy.“

Čechům z týmu MOC se úspěšně podařilo zajistit kompatibilitu pozemních prostředků pro zabezpečení provozu všech zahraničních typů letecké techniky. Specifické je například použití kapalného kyslíku nebo brzdicích padáků u letounů F-16. Americké A – 10 zase vyžadují zásobování velkým množstvím vody k proplachování vnitřních částí motorů znečištěných zplodinami ze střelby kanónu.

Důležitý a k provozu letadel zcela nezbytný úkol týmu MOC je koordinace zajišťování oprav. „I v tomto případě se setkáváme se zcela novými situacemi,“ říká další člen týmu kapitán Anton Harbut. „Úplně novou zkušeností pro nás byla třeba motorová zkouška opraveného letounu F – 16 s přídavným spalováním, kterou bylo nutno provést na speciální stojánce s možností ukotvení.“

Za úspěch 22. základny letectva a týmu MOC lze považovat i zvládnutí veškerých opatření pro případ nutnosti izolace a následné dekontaminace letounů F – 16 po případném použití Hydrazinu. Jedná se o kapalinu s nízkou zápalnou teplotou, používanou k nouzovému obnovení činnosti motoru za letu, jejíž negativní vlastností je však toxicita.

„Jakožto domácí se o své zahraniční hosty staráme i z hlediska potřebného zázemí, ať už se jedná o poskytnutí prostorů k práci i krátkému odpočinku mezi lety, kterého ovšem není příliš,“ říká kapitán Navrátil. „Naši hosté velmi ocenili i pomoc, kterou jsme tureckému kolegovi poskytli při jednání s našimi úřady, při řešení dopravní nehody, jejímž účastníkem se stal ve volném čase mimo základnu.“

Foto: kapitán Marek Trubač, 22. zL, nadpraporčík Philipp Hoffmann, JMIC RARO 12