Rakovnická posádka se rozrůstá. Vojenští logistici se představili v Praze na největší náborové akci

Autor: podplukovnice Vlastimila Cyprisová

Česká armádní logistika má v zahraničí zvučné jméno. Profesionalita a dovednosti našich logistiků jsou, zejména mezi aliančními partnery, velice ceněny. Význam a potřebu logistického zabezpečení potvrzuje vznik Praporu podpory nasaditelných sil v Rakovníku. V říjnu se transformoval na pluk a bude čítat až 1200 osob.

Zájemci o službu v ozbrojených silách měli možnost se s těmito odborníky na logistiku osobně setkat na náborové a prezentační akci Army den v pražském OC Flora.

„Česká republika se zavázala k posílení schopností hostitelské země při zajišťování logistické podpory aliančních jednotek působících na našem území. Vznik Praporu podpory nasaditelných sil v Rakovníku a poté pluku, bylo tedy logickým krokem,“ vysvětlil zástupce ředitele Sekce rozvoje sil MO brigádní generál David Schreier.

Hlavním úkolem pluku je zajistit při přesunech vlastních i zahraničních jednotek logistické zázemí, a to zejména krátkodobé ubytování, stravování, technickou i zdravotnickou podporu, doplnění pohonných hmot a další servis.

Kapacita zabezpečení při přesunech vzroste u pluku na ubytování až pro 500 osob a 200 kusů vozidel denně a v rámci tzv. dočasného místa pro shromáždění vzroste kapacita na 1000 osob a 350 kusů vozidel denně.

„Útvar, který bude čítat více než 1000 osob, nabízí zájemcům o službu vojáka z povolání i v aktivní záloze řadu profesí. Nyní jednotka poptává převážně řidiče a mechaniky, ale uplatnění najdou také skladníci a kuchaři. Prezentační akce, jako je tato, jsou významnou podporou náboru, neboť se zde zájemci mohou osobně setkat s vojáky a získat další potřebné informace,“ přiblížil ředitel Agentury personalistiky AČR brigádní generál Vladimír Studený.

Rakovničtí vojáci přijeli s moderní dvoukontejnerovou stacionární polní kuchyní a dali tak zájemcům nahlédnout pod pokličku své každodenní činnosti. Pro hladové návštěvníky uvařili 1000 porcí pravého vojenského guláše, na jehož přípravu spotřebovali 100 kg masa a stejné množství cibule. Zapojit se tak musela celá hospodářská četa pluku. Právě příprava pokrmů pro velké množství strávníků byla jedním z důvodů, proč se rozhodl rotný Michal Fric sloužit jako vojenský kuchař. Vedle celoživotního zájmu o gastronomii se stal jeho vášní sport, proto byla armáda jasnou volbou. Jak sám říká, kuchař je v první řadě voják a pak přichází na řadu odbornost. Přenést zkušenosti z civilního sektoru do armádního světa, může být výzvou pro ty, kteří chtějí zůstat u svého řemesla a přitom se věnovat něčemu neobvyklému.

Stejně se nechal zlákat i jeho kolega svobodník Jan Němec, který má bohaté zkušenosti s českou, středomořskou i vietnamskou kuchyní. Nastoupil k rakovnickému pluku teprve před třemi měsíci a neskrývá nefalšované nadšení. „Armáda byla můj sen, rád vařím a sportuji. I když se celou dobu věnuji vaření, chyběla mně zkušenost přípravy jídla ve stylu “závodního stravování” v poli, to se mi u vojáků splnilo,” uzavírá Jan.

Proviantní technika neslouží v armádě pouze k přípravě stravy při výcviku, ale také při mimořádných situacích nevojenského charakteru, například při poskytování humanitární a jiné pomoci.