Příslušníci E3A komponentu navštívili Českou republiku

Autor: plukovnice Jana Růžičková, oddělení komunikace s veřejností, Generální štáb AČR

V pondělí 27. května se náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Petr Pavel setkal v Praze s generálmajorem Andrew M. Muellerem, velitelem komponentu E3A v německém Geilenkirchenu, a dalšími příslušníky z jednotlivých zemí zastoupených v aliančním programu systému včasné vzdušné výstrahy a řízení (NAEW&C), kteří působí v rámci tohoto velitelství. Příslušníci E-3A komponentu jsou v České republice na pracovní návštěvě.

Armáda České republiky má na tomto velitelství již osm vojáků, kteří plní své úkoly na palubách letounů E-3 AWACS a za dobu svého působení uskutečnili bezpočet letových akcí. To je i důvodem, proč příslušníci komponentu E3A zavítali do České republiky, aby se seznámili jak s Českou republikou, tak také s českými vzdušnými silami. Vždyť kromě toho, že létají nad Českou republikou, využívají například letiště v Pardubicích pro výcvik v přiblížení na přistání. Pravidelně také cvičí s 21. základnou taktického letectva z Čáslavi.

Generál Mueller ocenil při setkání s generálem Pavlem příspěvek České republiky do programu NAEW&C a práci českých vojáků, kterou odvádějí na palubách letounů AWACS. Seznámil ho také s připravovanou transformací velitelství E3A a plánovanou modernizací kokpitů letounů AWACS. Generál Pavel zdůraznil, že pro české vojáky je služba v rámci tohoto velitelství skvělou šancí a obrovskou zkušeností a pro české vzdušné síly neocenitelným přínosem. Podělil se s vojáky také o svůj osobní zážitek, kdy měl možnost být za letu na palubě letounu AWACS a sledovat vše z bezprostřední blízkosti.

Příslušníci E3A komponentu si následně vyslechli prezentaci o hlavních úkolech českých vzdušných sil, seznámili se s jejich strukturou a právě probíhající transformací. V následné diskusi se živě zajímali nejen o důvody a dopady změn, ale například i o zkušenosti z užívání letounů Gripen při střežení vzdušného prostoru a jejich budoucností v AČR.

• Do programu NAEW&C je zapojeno 18 států – Belgie, Česká republika, Dánsko, Itálie, Kanada, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Turecko, Velká Británie a USA. K implementaci a řízení programu NAEW&C byla Chartou zřízena v prosinci 1978 organizace NAPMO.

• Velitelství sil NAEW&C sídlí při velitelství ACO v Monsu v Belgii. Po operační stránce je podřízeno veliteli sil NATO v Evropě.

• Operační složka NAEW&C se skládá ze dvou částí - první disponuje 17 letouny E-3A, které jsou ve společném vlastnictví NATO a jsou umístěny na hlavní operační základně v Geilenkirchenu. Druhá část o počtu 7 letounů E-3D je ve vlastnictví Velké Británie a operuje ze základny Waddington (Velká Británie). Pro činnost jsou využívány předsunuté operační základny v Itálii, Turecku, Řecku a v Norsku.

• Hlavní úkoly sil NAEW&C jsou: včasná vzdušná výstraha, systematické sledování vzdušného prostoru, řízení zbraňových systémů letectva a protivzdušné obrany, podpora námořních operací, podpora velení a řízení, řízení využívání vzdušného prostoru, podpora pátracích a záchranných jednotek SAR.

• NATO Airborne Early Warning & Control z pohledu operačního využití účinně doplňuje nepřetržitý přehled o situaci v zájmovém vzdušném prostoru, získaný pozemními senzory, a rovněž umožňuje řízení vzdušných operací na daném teritoriu v případě nepřítomnosti pozemního místa velení vzdušných sil NATO. Tato schopnost je neocenitelná zvláště při působení v krizových situacích nad územím protivníka. Zkušenosti z jeho nasazení a podpory vojenských operací na Balkáně, v Iráku, Afghánistánu a v neposlední řadě i v Libyi ukázaly na jeho rychlost a schopnost efektivně reagovat na vzniklé krize. Mimo operace je významným prvkem pro posílení ochrany vzdušného prostoru států Aliance v rámci NATINADS a při akcích velké důležitosti, jako jsou např. Summity NATO, zasedání ministrů obrany NATO atd.

• Letoun E-3 AWACS je modifikovaný dopravní letoun Boeing B-707/320 s kruhovou rotační radarovou anténou. Anténa je ukryta v diskovitém radomu o průměru 9,1 m nad trupem. V disku je kromě toho radarový subsystém, jenž umožňuje obsáhnout celý prostor od zemského povrchu až po stratosféru, Na palubě letounu se nachází navigační, komunikační a počítačové subsystémy, které slouží ke zpracování, analyzování a distribuci informací ze zájmového prostoru. Letouny mohou operovat také v námořním modu, při kterém lokalizují cíle na moři a mohou na ně navádět spojenecké prostředky vzdušných sil. Informace jsou z paluby letounů odesílány na velitelská stanoviště NATO, případně na národní střediska velení.