
Boj v aglomeracích
Obrázek x z y
11.9.2020
Close Quarters Battle lze volně přeložit jako boj v zastavěné oblasti. Právě to bylo předmětem výcviku příslušníků 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic. Nástrahy, léčky, prozkoumání uzavřeného prostoru, ale také ostrý střet s nepřítelem. Tak vypadá výcvik, který zohledňuje aktuální potřeby a formy boje.
Close Quarters Battle (často Close Quarters Combat, zkráceně CQB/CQC nebo také boj na krátkou vzdálenost) je způsob boje používaný armádami a speciálními jednotkami v uzavřených prostorech a na krátkou vzdálenost. První zmínky o něm se objevují ke konci 70. let 20. století, kdy britské speciální jednotky SAS zahájily výcvik ve speciálně upravené budově s teroristy a rukojmími uvnitř. Postupně začaly tento styl výcviku přebírat i další protiteroristické útvary. A zvládání této taktiky je vlastní i příslušníkům Armády České republiky, v tomto případě příslušníkům 72. mechanizovaného praporu.
„Náš výcvik reaguje na aktuální potřeby, ale také na poznatky z vývoje novodobých bojišť. Výcvik CQB nám umožňuje ovládat boj v zastavěných oblastech, aglomeracích, ale také pomoci při prozkoumávání budov. Tato technika vyžaduje skvěle zvládnuté dovednosti, jelikož zde není prostor na chyby,“ uvedl kapitán Jiří Magerstein, velitel 1. mechanizované roty 72. mechanizovaného praporu. Ten dohlížel na výcvik a na zvládnutí technik boje, který se odehrával v bývalých kasárnách nedaleko Přáslavic.
A jak takový CQB výcvik vypadá v praxi? Vojáci se musí rychle zorientovat v prostoru nasazení. Je třeba pokrýt riziková místa, odkud by kupříkladu mohla vést palba nepřátelského odstřelovače, ale také vhodně vyhodnotit nástrahy, nebezpečí, ale také užití zbraní. Neméně důležitá pak je i komunikace. Při „čištění“ budov je třeba mít domluvené signály, díky kterým každý člen týmu ví, co má právě dělat. A to nejpodstatnější, jeden kryje druhého. Tedy vojáci si vzájemně kryjí záda a jejich případná střelba reaguje na rozložení nepřátelských sil v budově, ale také na další hrozby v podobě temných místností a zákoutí.
Autor: Jan Kouba