Přes sto kilometrů za tři dny. Chemici obnovili dálkový pochod

Autor: kapitánka Vlastimila Cyprisová, 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany

Neobvyklou prověrkou zdatnosti nedávno prošli příslušníci 311. praporu radiační, chemické a biologické ochrany. Do šedesáti hodin museli zdolat trasu o délce více než sto kilometrů, kterou kdysi překonávali jejich předchůdci – vojáci základní služby. V Liberci se nyní rozhodli tradici dálkového pochodu obnovit.

Trasa vedla z kasáren 6. října do prostoru posádkového cvičiště chemického vojska v Tisé na Ústecku. Vojáci putovali v tříčlenných skupinách s nejnutnější výbavou nutnou k přežití a orientovali se podle přístroje GPS.

„Někteří ušli sto čtyři kilometry, jiní sto třicet šest. Bylo na každém z nich, kudy se vydají. Jedinými kontrolními body byly park vojenské techniky Hvězdov a myslivecká střelnice Březiny, které byly určeny k odpočinku,“ uvedl vrchní praporčík libereckého útvaru a autor nápadu praporčík Pavel Libich, který se pochodu rovněž zúčastnil. „V posádce Liberec byl tento pochod organizován pro vojáky základní služby. Napadlo mě tuto tradici obnovit,“ doplnil.

Putování provázely nejen únava a vyčerpání. Starostlivost o namáhaná chodidla nepodcenil četař Rudolf Barták, což se mu vyplatilo: „Do batohu jsem si zabalil i zásyp na nohy, náplasti, jehlu a nit na puchýře. Na každé zastávce jsem si nohy prohlédl, ošetřil a vyměnil ponožky. Nebyl zrovna hezký pohled na do krve rozdrásané nohy těch, kteří péči zanedbali.“

Povzbuzení a podpory se vojákům dostávalo nejen od kolegů, ale i od místních obyvatel. „Poradili nám nejen kudy je cesta nejlepší, nabízeli nám i občerstvení,“ prozradil s úsměvem Libich.

Extrémní zátěž byla pro mnohé zkouškou nejen fyzické, ale i psychické odolnosti. „Mojí snahou bylo ukázat vojákům, jaké jsou jejich možnosti, kam až můžou zajít. Mnozí začnou před tím, než dostanou nějaký úkol, pochybovat o jeho smyslu a poté o sobě. Pokud se jim podaří úkol splnit, dosáhnou určitého uspokojení a posléze si uvědomí, že se jejich hranice posunuly. A to je ten moment, který je pro mě důležitý. Pokud si lidé věří, mají i vyšší cíle,“ zhodnotil Libich.

Vojáky v jejich úsilí podpořil i velitel pluku plukovník gšt. Radek Černý, který jeden z pochodů absolvoval. „Jsem velice rád, že jsem se mohl pochodu zúčastnit a projít těch víc než sto kilometrů. Zpočátku lehce, v závěru chvílemi možná trošku i silou vůle. Trochu nostalgicky jsem vzpomínal na podobný pochod před sedmnácti roky s vojáky základní služby. Jsem rád, že velím houževnatým vojákům.“